V tomto článku se ponoříme do Ján Kovalik a prozkoumáme jeho dopad, důležitost a relevanci v dnešní společnosti. Ján Kovalik je předmětem zájmu a diskusí již mnoho let a jeho vliv je vidět v různých oblastech každodenního života. V tomto článku budeme zkoumat různé pohledy a názory na Ján Kovalik s cílem poskytnout úplný a vyvážený pohled na toto téma. Kromě toho budeme diskutovat o tom, jak se Ján Kovalik vyvíjel v průběhu času a jak nadále formuje naše dnešní životy. Ján Kovalik je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, a jsme si jisti, že tento článek vám poskytne obohacující pohled na něj.
Ján Kovalik | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1920 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1935 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | HSĽS |
Narození | 27. listopadu 1861 Ústie nad Oravou ![]() |
Úmrtí | 8. března 1950 (ve věku 88 let) Žilina ![]() |
Alma mater | Vídeňská univerzita Budapešťská univerzita |
Profese | pedagog a politik |
Commons | Ján Kovalik-Ústiansky |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ján Kovalik, též Ján Kovalik-Ústiansky (27. listopadu 1861 Ústie nad Oravou[1][2][3] – 8. března 1950 Žilina[4]), byl slovenský a československý básník a politik; meziválečný poslanec a senátor za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu.
V letech 1872-1880 studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, pak v letech 1880-1885 filozofii na Vídeňské univerzitě a na univerzitě v Budapešti. Pak pracoval jako profesor na gymnáziu v Trstené, později v Žilině. Působil i na uměleckém poli. Psal básně ve stylu romantismu. Od roku 1879 publikoval vlastenecké verše v časopise Orol. Ovlivnil ho Ľudovít Štúr a Pavol Országh Hviezdoslav. Je rovněž autorem filozofického spisu Adaptio és emancipatio (1885).[4]
Zasedal v Revolučním národním shromáždění.[5] Zastupoval zde slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění se ještě nedělili podle stranické příslušnosti). Mandátu poslance se ale ujal až roku 1920. Byl povoláním profesorem.[6]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Zvolen byl na společné kandidátce Slovenské ľudové strany a celostátní Československé strany lidové. V roce 1921 ovšem slovenští poslanci vystoupili ze společného poslaneckého klubu a nadále již fungovali jako samostatná politická formace.[7] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925[8] a parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do roku 1935.[9]
V letech 1935-1939 byl členem Slovenského zemského zastupitelstva. V letech 1942-1943 byl v rámci slovenského štátu členem Státní rady Slovenské republiky.[4]