V dnešním článku budeme hovořit o Iván Darvas, tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Iván Darvas je téma, které vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech, od politické sféry až po sociální a kulturní sféru. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Iván Darvas, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a jeho význam v historickém kontextu. Dále budeme diskutovat o důsledcích Iván Darvas v různých aspektech každodenního života a také o jeho vlivu na rozhodování na individuální a kolektivní úrovni. Doufáme, že tento článek poskytuje komplexní a obohacující vizi Iván Darvas a vybízí k zamyšlení a debatě na téma, které je dnes velmi důležité.
Iván Darvas | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Darvas Szilárd |
Narození | 14. června 1925 Tornaľa - Behynce |
Úmrtí | 3. června 2007 (ve věku 81 let) Budapešť |
Povolání | herec, politik, režisér, divadelní herec a filmový herec |
Ocenění | Cena Mari Jászaiové (1955) Cena Mari Jászaiové (1967) Kossuthova cena (1978) Pamětní cena Andora Ajtaye (1981) Pamětní cena Évy Ruttkaiové (1989) … více na Wikidatech |
Politická strana | Svaz svobodných demokratů |
Choť | Klári Tolnayová Erzsébet Házyová |
Funkce | poslanec maďarského Národního shromáždění (1990–1994) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iván Darvas, původním příjmením Szilárd, (14. června 1925 Tornaľa - Behynce, nyní Slovensko[1] - 3. června 2007) byl významný maďarský herec a divadelní režisér druhé poloviny dvacátého století. Jednalo se o dvojnásobného laureáta prestižní maďarské Kossuthovy ceny, který podvakrát získal i Cenu Mari Jászaiové. Roku 2001 získal budapešťskou cenu Pro Urbe, roku 2002 Pamětní medaili Imre Nagye a cenu Prima Primissima (2003).
Jeho otec byl maďarského, matka ruského původu. V Praze, kam se rodina záhy přestěhovala, navštěvoval německou školu. Zde byl již v dětství ovlivněn pražským multikulturním prostředím, které poznamenalo celou jeho tvorbu. V roce 1939 se Szilárdovi přestěhovali do Budapešti, o čtyři roky později zde začal studovat herectví na VŠ. Již při svém divadelním debutu hrál hlavní roli ve hře Jeana Anouilha Euridyké a zároveň zde poznal tenkrát již známou mladou herečku Kláru Tolnayovou, s níž se sblížil a posléze se s ní oženil.
Během své divadelní kariéry se mu dostalo cti hrát velké množství rolí klasického světového repertoáru. Vynikl především ve hrách A. P. Čechova Strýček Váňa a Višňový sad, drama Tři sestry ke konci života režíroval. Kritika oceňovala jeho výkony ve hrách F. M. Dostojevského (Raskolnikov v adaptaci Zločinu a trestu, v Brechtově Žebrácké opeře, v Gogolových Bláznových zápiscích, kde hrál roli Popričnina. Poslední jeho divadelní rolí byl Salieri v roku 2002 uvedeném Schafferově Amadeovi.
Hrál i v množství televizních inscenací, v řadě filmových rolí ho mohli vidět i čeští návštěvníci kin. Nejvýznamnější role jsou spojovány s filmy Liliomfi a Skřivánek. V Česku je znám jeden z posledních filmů Dlouhý víkend v Budě a Pešti. Spolupracoval i se světově proslulými režiséry, v československé produkci vznikl roce 1969 zajímavý snímek režisérské dvojice Ján Kadár - Elmar Klos Touha zvaná Anada, zahrál si i ve filmu Nikity Michalkova Děržis za oblaka, v koprodukčním snímku Jakub lhář hrál po boku Robina Williamse. Na Slovensku vystupoval v polovině 70. let v populárním historickém seriálu Vivat Beňovský!.
Poznámka: České názvy jsou uvedeny, pokud je překlad jednoznačný, a filmy byly uvedeny v Československu nebo České republice.