V moderním světě se Ingeborg Day stalo tématem rostoucí důležitosti a relevance. Ať už v oblasti technologií, zdraví, politiky nebo kultury, Ingeborg Day upoutal pozornost odborníků, výzkumníků i široké veřejnosti. Dopad Ingeborg Day byl pociťován v mnoha aspektech každodenního života, což vyvolalo debaty, kontroverze a významný pokrok v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme vliv Ingeborg Day na dnešní společnost a jeho možné důsledky pro budoucnost.
Ingeborg Day, B.A. | |
---|---|
Rodné jméno | Ingeborg Seller |
Narození | 6. listopadu 1940 Graz, Rakousko ![]() |
Úmrtí | 18. května 2011 (ve věku 70 let) Ashland, Oregon ![]() |
Příčina úmrtí | sebevražda |
Pseudonym | Elizabeth McNeill |
Povolání | spisovatelka |
Národnost | rakouská |
Alma mater | Goshen College |
Žánr | literatura fikce, erotická literatura |
Významná díla | 9 1⁄2 týdne |
Manžel(ka) | Dennis Day (rozvedeni) Donald Sweet (sňatek 1991, úmrtí 2011) |
Děti | Ursula, Marek |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ingeborg Day (6. listopadu 1940 Graz, Rakousko – 18. května 2011 Ashland, Oregon, USA) byla rakousko-americká spisovatelka, známá především pro částečně-autobiografický erotický román[1] 9 1/2 týdne,[2] který vydala pod pseudonymem Elizabeth McNeill[3]. Román byl v roce 1986 zfilmován jako 9 a 1/2 týdne, v hlavních rolích Kim Basinger a Mickey Rourke.
Ingeborg Day se narodila v rakouském Grazu, v listopadu 1940. Její otec, Ernst Seiler, byl od roku 1938 členem nacistické organizace SS. Poslední dva roky války prožila na statku u své babičky.
V roce 1957/1958, se jako studentka střední školy zúčastnila výměnného programu AFS,[pozn. 1] kdy žila jeden rok v americké rodině a navštěvovala Eastwood High School v Syracuse, New York. Zde se potkala se stážistou Dennisem Dayem, který studoval na pastora Episkopální církve, ve White Plains. V roce 1960, po své emigraci do USA se za něj provdala. Manželé se přestěhovali do Indiany, kde na Goshen College získala v oboru germanistiky titul B.A. Několik let vyučovala v Kenosha, Wisconsin.[1]
V roce 1963 se manželům narodila dcera Ursula a syn Marek, který se narodil se závažnou nemocí, na kterou zemřel ve věku sedmi let.[1] V roce 1970, po smrti syna opustila manžela, když se zamilovala do umělce Toma Shannona. S dcerou se za ním odstěhovala na Manhattan. Zde se stala se redaktorkou magazínu Ms.[pozn. 2] V redakci pracovala čtyři roky.
Její pracovní povinnosti byly různé, od základních redakčních prací až po korekce příběhů, zde používala jméno Ingeborg Bachmann. Byla známá jako módní garderobiérka, např. v knize z roku 1975 s názvem „Levná elegance“ (anglicky Cheap Chic)[4] od Carol Troy a Caterine Milinaire, byla jejímu názoru na oblékání věnovaná celá jedna kapitola. Day zde uvádí tzv. „náklady na opotřebení" (anglicky Cost Per Wear), tedy výpočet toho jaké oblečení je nošeno, kolikrát a tím určila „skutečnou hodnotu“ na jedno nošení. Day, tehdy třicetičtyřletá[pozn. 3] žena, byla zastánkyně dvou jednoduchých barevných schémat: v zimě černou, v létě bílou.[pozn. 4] Toto své čtyřleté působení v redakci Ms. popsala v knize, kterou vydala v roce 1978 pod pseudonymem Elizabeth McNeill[3] s názvem 9 1⁄2 týdne.[5]
V roce 2016, při oslavách 45 výroční existence magazínu Ms., nebylo při rekapitulaci historie magazínu zmíněno její jméno. Důvodem bylo, že došlo k odhalení jejího autorství knihy 9 1/2 týdne. Vedení feministického magazínu nechtělo být spojeno s knihou, kde je žena vystavena do submisivní role. Přesto mnoho jejích kolegů vědělo, že autorkou knihy byla právě ona. Kniha končí tím, že postava Elizabeth McGraw[3] byla na několik měsíců hospitalizována v léčebně, podobně jako Ingeborg Day, která byla hospitalizována na několik měsíců po svém odchodu z magazínu Ms. Její identitu odhalil ve své knize Hype[pozn. 5][6] z roku 1983 spisovatel Steven M. L. Aronson. Identita Ingeborg Day jako Elizabeth McNeill[3] byla potvrzena několika zdroji, vč. její dlouholeté literární agentky Wendy Weil, počátkem září 2012, dva týdny před svou smrtí.[1][7]
V roce 1980 vydala svou monografii Ghost Waltz.[8] Kde se vyrovnává s nacistickou minulostí svého otce, kterého chce veřejně přiznat, ale nedokáže se smířit s tím, co dělal. Jak napsala: „Každý příslušník (bývalého) rakouského policejního sboru se automaticky stal členem SS.“ Podobně, se vyrovnávala s nedostatkem empatie od známých, kterým se svěřila, že píše erotický epický román. V kontextu její předchozí knihy bylo čtenářům zřejmé, že identita Ingeborg Day byla rozdělena na dvě (porucha osobnosti).[1] Její kniha byla v Rakousku vydána pod názvem Geisterwaltzer.[9]
V roce 1983 se podílela pod jménem Rand McNally na vydání průvodce po Skandinávii: Scandinavia: Denmark, Finland, Iceland, Norway and Sweden (Rand McNally Pocket Guide). Její literární agentka, Wendy Weil, ji nabídla, aby napsala další knihu pod pseudonymem Elizabeth McNeill. Mělo se jednat o knihu Twelve Dozen Irises, ale rukopis nebyl nikdy dokončen.[1]
V roce 1991, když jí bylo 51 let, se na blíže neurčeném místě provdala za Donalda Sweeta, který byl o 14 let starší, žil Port Yarmouth, Massachusetts. Krátce po svatbě se přestěhovali do Ashlandu, Oregon. V roce 2000 vydala knihu Scanscape,[10] pracovala na dalších dvou knihách, jako spoluautorka, tyto knihy byly vydány až po její smrti. Do konce svého života veřejně nepotvrdila své spisovatelské alter ego a nepřiznala se k autorství knihy 9 1/2 týdne.[1]
Ke konci života, kdy již byla několik let vážně nemocná, se starala o svého nemocného manžela. Dne 18. května 2011 spáchala sebevraždu, bylo jí sedmdesát let. Její manžel zemřel o čtyři dny později, 22. května. V roce 2012 ohlásilo nakladatelství HarperCollins, že vydá knihu 9 1/2 týdne, tentokrát s uvedením skutečného jména autorky, Kniha byla vydána 24. června 2014, pod původním jménem, tedy Elizabeth McNeill.[11] Ve stejný den vyšla kniha kniha Ghost Waltz.[1]