V dnešním světě je IAR 330 vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo populární kulturu, IAR 330 se stal stálým bodem konverzace a bodem analýzy pro akademiky, odborníky i zvědavce. V průběhu let se IAR 330 vyvíjel a vyvolal hluboké debaty, stejně jako důležité pokroky, které znamenaly milníky v historii. V tomto článku se budeme snažit prozkoumat různé aspekty IAR 330 a analyzovat jeho vliv na naše životy.
IAR 330 Puma | |
---|---|
![]() IAR 330 SOCAT Rumunského letectva | |
Určení | užitkový/ozbrojený/námořní vrtulník |
Výrobce | Industria Aeronautică Română |
První let | 22. října 1975 |
Charakter | ve službě, výroba pokračuje |
Uživatel | Rumunské letectvo Rumunské námořnictvo Letectvo Spojených arabských emirátů Súdánské letectvo |
Výroba | od 1975 |
Vyrobeno kusů | nejméně 163[1] |
Vyvinuto z typu | Aérospatiale SA 330 Puma |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
IAR 330 je rumunská licenční verze vrtulníku Aérospatiale SA 330 Puma, vyráběná společností Industria Aeronautică Română. Dvacet čtyři kusů bylo ve spolupráci s izraelskou společností Elbit Systems modernizováno na variantu IAR 330 SOCAT.[2]
Ačkoliv Rumunská socialistická republika byla členskou zemí RVHP i Varšavského paktu, snažila se o dosažení jisté míry nezávislosti na SSSR. Namísto plné orientace na rozšířené sovětské letecké konstrukce proto, mimo jiné, zakoupila 30. července 1974 práva k licenční výrobě francouzského vrtulníku Aérospatiale SA 330 Puma u firmy Industria Aeronautică Română v Ghimbav nedaleko Brașova. První v rumunské licenci vyrobený stroj poprvé vzlétl 22. října 1975 pod označením IAR-330.[1] Vzniklo nejméně 163 kusů, z nich 104 převzaly ozbrojené síly Rumunska, 2 si ponechal výrobce a 57 bylo vyvezeno zahraničním uživatelům[1] (Ekvádor, Pákistán, Pobřeží slonoviny, Spojené arabské emiráty, Súdán).
Pro úkoly pátrání a záchrany vznikla malá série vybavená nafukovacími plováky umožňujícími nouzové přistání na mořské hladině.
V 90. letech 20. století se Rumunské letectvo rozhodlo zvýšit bojový potenciál typu IAR 330L, čímž by vznikl moderní ozbrojený vrtulník schopný plnit roli všeobecné podpory a boje s obrněnou technikou. V té době Rumunsko zahájilo několik programů modernizace zbraňových systémů ve spolupráci s Izraelem. Pro program modernizace IAR 330 byla jako partner zvolena společnost Elbit Systems, a v září 1995 byla podepsána smlouva o modernizaci 24 IAR 330L systémem SOCAT (rumunsky Sistem Optronic de Cercetare și Anti-Tanc, optronický průzkumný a protitankový systém).[1] První IAR 330L SOCAT vzlétl 26. května 1998 z továrního letiště v Ghimbav nedaleko Brașova a 23. října 1999 vzlétl druhý prototyp této varianty. Operační jednotky začaly sériové kusy přejímat v roce 2001. Celkem bylo vyrobeno 25 kusů, včetně původního prototypu, v roce 2005 přestavěného na sériový standard.[1]
IAR 330M NATO (či pouze IAR 330M) je užitková transportní verze modernizovaná avionikou systému SOCAT, ale bez zbraňových a optronických systémů. Kromě dalšího vybavení disponuje i meteorologickým radarem. Na tento standard bylo v letech 2005-2008 modernizováno dvanáct IAR 330L.[1]
První námořní vrtulník IAR 330 NAVAL byl veřejnosti oficiálně představen 30. ledna 2007 v Ghimbav. Rumunské námořnictvo objednalo tři kusy této verze, která je podobná variantě užívané letectvem, včetně modernizačního balíčku avioniky SOCAT. Námořní IAR 330 také mají instalovány nafukovací plováky pod přídí trupu, a v krytech hlavních podvozkových noh. Námořnictvo je z palub svých fregat užívá k pátrání a záchraně, evakuaci nemocných a námořnímu hlídkování.[3]
Údaje podle Jane's All The World's Aircraft 1992–1993[13]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku IAR 330 na anglické Wikipedii.