V posledních desetiletích je Hínajána předmětem rostoucího zájmu výzkumníků, akademiků a odborníků z různých oblastí. Dopad Hínajána na moderní společnost je nepopiratelný, jeho důsledky sahají od ekonomické po kulturní sféru, včetně oblasti zdraví a technologií. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hínajána a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Od své role při utváření identit až po účast na rozvoji obchodních strategií se Hínajána stal relevantním tématem, které si zaslouží být prozkoumáno z více úhlů pohledu. Prostřednictvím analýzy Hínajána se snažíme osvětlit jeho důsledky a odhalit jeho složitost, abychom lépe porozuměli jeho roli v současném světě.
Hínajána (skt. हीनयान Hīnayāna; korejsky 소승 Soseung; tib. theg chung; čínsky 小乘 Xiǎoshèng; jap. Šódžó; vietnamsky Tiểu thừa; „malá cesta“) je sanskrtský termín doslovně znamenající, „malý vůz“ nebo „nižší vůz“, přičemž „vůz“ (jána) znamená „cestu vedoucí k osvícení“. Jedná se o pojem vytvořený mahájánovými buddhisty, který se začal používat nejspíš v 1. století n. l. a to v pejorativním významu.
Historicky byl termín používán pro všechny starší buddhistické směry v opozici k mahájáně[1] nebo théravádu (u I-ťinga[2]), nebo prostě jako obecné pejorativní označení pro jakýkoli nemahájánový názor bez konkrétního vymezení.[3] Pro svou nejednoznačnost a negativní zabarvení se dnes v odborné literatuře nepoužívá.[2] Bývá však stále běžně užíván buddhistickými autory náležícími k tradicím mahájány a vadžrajány.