Bódhičitta

Bódhičitta (tib. བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་ byang chub kyi sems, skt. बोधिचित्त bodhicitta , čínsky 菩提心 pudixin, japonsky 菩提心 bodaishin, česky: osvícená mysl, osvícený přístup) je výraz používaný v buddhismu, především pak v buddhismu Velké cesty.

Relativní bódhičitta je altruistický stav mysli opírající se o soucit a lásku ke všem cítícím bytostem a také pomáhání těmto bytostem z kola samsáry až ke konečnému osvícení. Znamená to zdokonalování sebe sama skrze šest osvobozujících činností ku prospěchu všech bytostí. Relativní bódhičitta se dělí na dva typy:

1. Bódhičitta aspirace - chuť dosáhnout dokonalého osvícení ku prospěchu a nejlepší pomoci všem cítícím bytostem.
2. Bódhičitta rozvinutí šesti páramit.

Absolutní bódhičitta je rozpoznání podstaty mysli a z toho vzniklá spontánní aktivita bez úsilí, myšlenek a váhání. Tohoto stavu se dosáhne, pokud zmizí oddělenost mezi prožívajícím, prožívaným a samotným prožívání a tyto tři se stanou neoddělitelným celkem. V některých zdrojích se také pro absolutní bódhičittu používá výraz "absolutní moudrost" (prázdnota, v sans. šúnjatá).

Pět činů, které způsobují nastavení mysli k dosažení stavu Buddhy:

• Být v blízkosti přátel, kteří neporušili sliby samaja.
• Nenásledování špatných myšlenek.
• Následovat instrukce svého učitele.
• Rozvíjet soucítění.
• Vytrvalá praxe.

Dalších pět dodatečných činů:

• Nevidět chyby v jiných.
• Když je vidíme, nemyslíme o nich zle.
• Bez arogance.
• Bez žárlivosti k druhým.
• Vidět všechny bytosti jako své děti.

• Milující dobrota: (aby všechny bytosti dosáhly štěstí a příčiny štěstí).
• Soucítění: (aby všechny cítící bytosti byly bez trpění a příčin utrpení).
• Společná radost: (aby všechny cítící bytosti nebyly odděleny od pravdivého štěstí, ve kterém není utrpení).
• Rovnost: (aby všechny cítící bytosti mohly žít bez lpění na blízkých a nechuti k druhým v překonání o rovnosti všeho, co žije).

Tyto dva aspekty bódhičitty by nikdy neměly být oddělovány. Jsou jako dvě ptačí křídla: k tomu, aby mohl pták létat, jsou nutná obě. Nelze dojít k osvícení ani skrze samotný soucit, ani pouhou realizací moudrosti. Dilgo Khjentse rinpočhe

Srdce učení mahájány je praxe prožívání bódhičitty, osvícené mysli. Bódhičitta v sobě zahrnuje dva aspekty – úsilí ve prospěch nás samých a úsilí ve prospěch druhých. Pokud skutečně provádíme praxi, rozvíjíme bódhičittu, která zahrnuje nás samé rovněž jako i všechny ostatní bytosti. 16. karmapa

"Dokud existuje tento prostor, dokud zde žijí cítící bytosti, ať i já zde mohu přebývat, pro dobro všech bytostí. Buď vůle tvá" (Šantidéva)

• Dilgo Khjentse rinpočhe, Poklad v srdci probuzených, DharmaGaia, Praha 2006
• White, Kenneth R. 2005. The Role of Bodhicitta in Buddhist Enlightenment. New York : The Edwin Mellen Press.
• Lampert, K.(2005); Traditions of Compassion: From Religious Duty to Social Activism. Palgrave-Macmillan
• Steps on the Path to Enlightenment. Vol. 1. Geshe Lhundub Sopa w/ David Pratt. 2004
• An Introduction to Buddhist Ethics. Peter Harvey. 2000
• Entering the Path of Enlightenment: The Bodhicaryavatara of the Buddhist Poet Santideva. (Translation) Marion L. Matics. 1970
• The World of Tibetan Buddhism. The Dalai Lama. 1995
• Introduction to Tibetan Buddhism. John Powers. 1995
• A Guide to the Buddhist Path. Sangharakshita. 1990

• Brahmavihára
• Vipassaná
• Nirvána
• vadžrajána
• Buddhismus
• Meditace
• Mahájána

(anglicky)

• Soucítění a Bódhičitta
• Bódhičitta.net Archivováno 24. 2. 2008 na Wayback Machine.
• Bodhisattvacaryāvatāra - dílo Šantidevy.
• Berzin,archiv - Nauky o Bódhičittě.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.