Hynek Palla

V tomto článku prozkoumáme Hynek Palla a vše, co nabízí. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost se ponoříme do komplexní analýzy Hynek Palla a jeho významu v různých aspektech života. Zjistíme, jak se Hynek Palla vyvíjel v průběhu času a jak zanechal stopu v historii. Kromě toho prozkoumáme, jak Hynek Palla změnil způsob, jakým lidé interagují a jak se k sobě navzájem vztahují. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Hynek Palla a jeho vliv v dnešním světě. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Hynek Palla!

Hynek Palla
Hynek Palla
Hynek Palla
Základní informace
Narození12. prosince 1837 nebo 11. prosince 1837
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. července 1896 (ve věku 58 let) nebo 23. července 1896 (ve věku 58 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníMikulášský hřbitov
Žánryklasická hudba, vokální hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a propagátor Sokola
Manžel(ka)Juliana Pallová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hynek Palla (12. prosince 1837 Praha[1] – 24. července 1896 Plzeň[2]) byl český hudební skladatel a propagátor Sokola.

Život

Již při studiu na pražské reálce se zabýval hudbou. Studoval hudební teorií a vypomáhal při řízení sborů. Dále studoval soukromě kompozici u Josefa Krejčího a Josefa L. Zvonaře. Stal se členem skupiny umělců, která se vytvořila okolo Elišky Krásnohorské a do níž patřili např. skladatel Karel Bendl, básník Adolf Heyduk či výtvarník František Krišpín. Se starší sestrou Elišky Krásnohorské, Julianou Pechovou (1843 – 21. června 1882 Plzeň)[3], se i oženil a měl s ní čtyři děti. Po její smrti se znovu oženil a jeho manželkou se stala Josefa (14. března 1856 Plzeň – 26. prosince 1938).[4] V tomto manželství se narodilo dětí pět. V tělovýchovném ústavu Jana Malýpetra se seznámil s Miroslavem Tyršem a stal se horlivým propagátorem sokolské myšlenky. Ke stému výročí jeho narození byla v roce 1937 vydána pamětní medaile za jeho zásluhy o rozvoj Sokola.

V roce 1864 odešel do Plzně, kde působil jako učitel tělesné výchovy a zpěvu. Propagoval tělesnou výchovu i pro ženy a stal se prvním českým učitelem ženského tělocviku. V Plzni se stal záhy sbormistrem plzeňského Hlaholu. Založil při něm i ženský a smíšený sbor. Stál u zrodu Plzeňského filharmonického spolku a byl dirigentem jeho symfonického orchestru. Z jeho skladatelského díla je nejvíce oceňována jeho tvorba vokální. Zemřel v roce 1896 a byl pohřben na Mikulášském hřbitově.

Dílo

Velká vokální díla

Pamětní medaile, avers: Hynek Palla (1837-1896) - hudební skladatel
Pamětní medaile, revers: Nehynoucí památce náčelníka Sokola a I.sbormista Hlaholu v Plzni
  • Missa solemnis in B (1863)
  • Noc nad Vltavou (kantáta, slova Eliška Krásnohorská, 1866)
  • Jedibaba (komická opera, 1867)
  • Sláva jara (kantáta, slova Eliška Krásnohorská 1869)
  • Oslava geniů (kantáta, slova Eliška Krásnohorská, 1874)
  • Balada o vlasti (kantáta, 1895)
  • Vlasta (opera, nedokončena)

Sbory

  • Náš zpěv (1858)
  • Žalm 107 (1865)
  • Starý rek (1870)
  • Jarní (cyklus sborů, 1872)
  • Zavedený ovčák (1875)
  • Námluvy (1878)
  • Má láska (1. cena v soutěži k 20. výročí Hlaholu, 1880)
  • Ze Šumavy (1881)
  • Přátelství a láska k vlasti (1894)

Instrumentální skladby

  • Svatvečer (symfonická báseň, 1879)
  • Dramatický výjev (1883)
  • Koncertino pro hoboj a smyčce (1886)
  • Smuteční hudba
  • Smyčcový kvartet As-dur (nedokončen)

Literární dílo

  • Die erfolge der Kunst in Pilsen (1894)
  • Královské město Plzeň a jeho vývoj hudební

Literatura

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Juliana Pallová. encyklopedie.plzen.eu . . Dostupné online. 
  4. ↑ Josefa Pallová. encyklopedie.plzen.eu . . Dostupné online. 

Externí odkazy