V dnešním světě je Hrdlička karolinská téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Hrdlička karolinská upoutal pozornost lidí díky svému dopadu a významu v každodenním životě. Jak čas postupuje, Hrdlička karolinská se stal tématem debat a diskuzí, které generují protichůdné názory mezi různými skupinami populace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hrdlička karolinská a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od jeho počátků až po současnou situaci budeme analyzovat, jak Hrdlička karolinská poznamenala před a po ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. Proto je klíčové pochopit význam Hrdlička karolinská a jeho dopad na naši společnost.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | měkkozobí (Columbiformes) |
Čeleď | holubovití (Columbidae) |
Rod | hrdlička (Zenaida) |
Binomické jméno | |
Zenaida macroura (Linné, 1758) | |
![]() Světle zeleně: hnízdiště Tmavě zeleně: oblasti s celoročním výskytem Modře: zimoviště Mapka s rozšířením: Světle zeleně: hnízdiště Tmavě zeleně: oblasti s celoročním výskytem Modře: zimoviště | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrdlička karolinská (Zenaida macroura) je široce rozšířená, asi 31 cm velká severoamerická hrdlička. Hnízdí na území Spojených států. Je částečně tažná, část populace zůstává na svých hnízdištích a část na zimu přilétá na území Mexika. Obývá otevřené krajiny s rozptýleným porostem stromů, nejčastěji otevřené lesy, pastviny, parky a zahrady.
Je nenápadně zbarvena v odstínech šedé a hnědé s tmavou skvrnou na tváři a tmavými znaky na křídlech. Obě pohlaví jsou si přitom velmi podobná. Je monogamní (žije v párech), v jedné snůšce mívá dvě mláďata, o která pečují oba rodiče. Živí se téměř výlučně semeny.
Hrdlička karolinská patří k nejhojnějším a nejrozšířenějším severoamerickým ptákům. Je také významným lovným druhem, ročně takto zahyne až 20 miliónů hrdliček. Takto aktivní lov vyplývá zejména z její vysoké početnosti a rychlosti nárůstu populací, ve vhodných oblastech totiž může hnízdit až 6× ročně (obvykle však hnízdí 2× až 3× do roka).
Zpěv této hrdličky byl inspirací pro mexickou píseň Cucurrcucú paloma. Její text i melodie se objevily ve značném množství filmů i nahrávek včetně našich Kučerovců.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mourning Dove na anglické Wikipedii.