V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Holý vrch (Úštěcká pahorkatina), téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Abychom tomuto fenoménu plně porozuměli, ponoříme se do jeho historie, původu a vývoje v čase. Kromě toho budeme analyzovat jeho dopad na společnost a jak ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s Holý vrch (Úštěcká pahorkatina), od jeho kulturních projevů až po jeho význam ve vědecké oblasti, s cílem poskytnout komplexní vizi tohoto vzrušujícího tématu.
Holý vrch | |
---|---|
![]() | |
Vrchol | 302 m n. m. |
Prominence | 57 m ↓ |
Izolace | 985 m → Skalky |
Poznámka | výhled |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Ralská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Úštěcká pahorkatina / Liběšická pahorkatina / Třeboutičská část[1] |
Souřadnice | 50°31′46″ s. š., 14°14′9″ v. d. |
![]() ![]() Holý vrch | |
Hornina | jílovec, slínovec, trachybazalt |
Povodí | Labe |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holý vrch (302 m n. m., německy Holleyberg) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje. Leží asi 1 km západně od vsi Encovany, na jejím katastrálním území a území vsi Zahořany.
Holý vrch je součástí pásu vrchů ve směru VSV–ZJZ, který se táhne od vrchu Hořidla (372 m), přes Skalky (338 m), Holý vrch a Křemín (244 m) ke břehu Labe.[2]
Holý vrch a okolní plochy na katastrálním území Křešice u Litoměřic a Encovany o celkové rozloze 37,3552 ha jsou od roku 2013 vyhlášeny jako přírodní rezervace.[3] Části vrchu jsou evidovány jako evropsky významná lokalita Holý vrch (kód CZ0420007). Hlavním předmětem ochrany jsou polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum a panonské šípákové doubravy.[4] V roce 2013 byla na části vrchu vyhlášena přírodní rezervace Holý vrch.
Vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Úštěcká pahorkatina, podokrsku Liběšická pahorkatina a Třeboutičské části.[1]
Nejbližší dojezd automobilem je do Encovan, Zahořan a Sedlece, příp. k silnicím je spojujícím. Na severních a jižních svazích vrchu je síť pěších cest, ale žádná oficiální nevede až na vrchol.[2]