Hlaváč (květina)

Hlaváč (květina) je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Tato problematika zaujala z mnoha hledisek pozornost různých sektorů společnosti, od odborníků v oboru až po běžné lidi se zájmem o pochopení jejího dopadu. Jak čas postupuje, Hlaváč (květina) se staví jako ústřední bod v současných rozhovorech, což vyvolává úvahy a analýzy z různých úhlů pohledu. Tento článek se bude snažit ponořit do různých aspektů Hlaváč (květina), prozkoumat jeho důsledky a nabídnout úplný přehled tohoto tématu.

Jak číst taxoboxHlaváč
alternativní popis obrázku chybí
Hlaváč tmavonachový
(Scabiosa atropurpurea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďzimolezovité (Caprifoliaceae)
Rodhlaváč (Scabiosa)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vejčité lůžko s dozrávajícími semeny a trčícími kališními štětinami

Hlaváč (Scabiosa) je rod bylin z čeledě zimolezovitých (Caprifoliaceae), který je po odkvětu nápadný svým květenstvím připomínajícími štětku. V minulosti byl řazen do čeledi štětkovité (Dipsacaceae), která je v aktuálním botanickém systému zrušena.

Rozšíření

Tento rod pochází z Evropy, z oblasti Středomoří, a západní Asie. Vyskytuje se téměř v celé Evropě a v mírném a subtropickém pásu v Asii i Africe. Vyžaduje většinou slunné stanoviště s propustnou záhřevnou půdou.[1]

Popis

Jsou to byliny zřídka jednoleté, většinou bývají dvouleté a nejčastěji vytrvalé, někdy jsou to keříky se zdřevnatělým kmínkem, dosahují výšky i nad 80 cm. Lodyžní listy bývají peřenodílné nebo peřenosečné, málokdy celistvé. Listové růžice mají nedělené listy častěji. Listy hlaváčů bývají významně heterofilní.

Drobné oboupohlavné květy jsou uspořádané na květním lůžku s dlouhou stopkou. které je zploštělé, kulovité, oválné, vejčité nebo kuželovité a je podepřeno měkkými čárkovitými listeny v jedné nebo dvou řadách. Květy bývají často dvoutvaré, střední mívají 4 až 5 stejných korunních lístků uspořádaných do trubky, které jsou nejčastěji nafialovělé, méně často modravé, červenavé, žlutavé nebo bílé. Okrajové květy jsou pak obvykle větší, dvoupyské, horní kratší je tvořen dvěma laloky a spodní delší má tři paprsky. V květu jsou 4 tyčinky s prašníky a jedna čnělka s bliznou. Kalich je tvořen pěti štětinami delšími než koruna. Květ je svým spodním semeníkem zasunut v ochranném zákrovečku.

Plodem jsou nažky obalené zbytkem trvalého zákrovečku ve formě blanitého lemu a kališními štětinami. Asi 350 semen váží 1 gram. Semena mají velké embryo a jen málo endospermu, klíčivost si zachovávají asi 3 roky.[1][2][3]

Použití

Některé druhy hlaváče se uplatňují v zahradnictví, kde jsou mnohostranně použitelné jako nenáročné trvalky s květy mající širokou barevnou škálu. Jiné druhy s polštářkovitými květenstvími na drátovitých stoncích jsou zase hodnotnými řezanými květinami.[4]

Taxonomie

Hlaváč je poměrně rozsáhlý rod a roste na velkém území, určení přesného počtu druhů ještě není dokončeno. Podle[5] je tvořen 80 druhy.

V České republice rostou 4 druhy, z toho hlaváč lesklý ve dvou poddruzích:

Ohrožení

Z hlaváčů rostoucích v České republice je podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" hlaváč lesklý vápnomilný kriticky ohrožený druh, hlaváč lesklý pravý a hlaváč fialový silně ohrožené druhy a hlaváč šedavý ohrožený druh.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Flora of China: Scabiosa . Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Scabiosa . University of California, Oakland, CA, USA . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Scabiosa . Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 . S. 379. Dostupné online. 
  4. ↑ Trvalky: Scabiosa . Jaroslav Koníček, Lukon Glads, Sadská . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-31. 
  5. ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Dipsacales . University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 24.09.2011 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Veškeré druhy rostlin ČR II . BOTANY.cz, rev. 17.01.2008 . Dostupné online. 
  7. ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky . Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu hlaváč na Wikimedia Commons