Endosperm

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Bobule révy vinné s vyznačeným endospermem uvnitř semene (seed)

Endosperm neboli vnitřní živné pletivo je vnitřní část semene většiny krytosemenných rostlin, která se rozvíjí po oplození vajíčka. Obklopuje embryo a vyživuje ho především sacharidem a škrobem, méně už rostlinným olejem a proteiny. Kromě endospermu se na výživě podílí i perisperm, který leží ve vnější části semene.

Vznik a vývoj endospermu

Endosperm vzniká při tzv. dvojitém oplození, které je pro krytosemenné rostliny typické. Jedna ze spermatických buněk splývá s diploidním centrálním jádrem zralého zárodečného vaku, čímž vzniká (nejčastěji triploidní) buňka živného pletiva. Někdy je však živné pletivo diploidní (u pupalek) nebo polyploidní (např. u řebčíku).

Zpočátku bývá endosperm kapalný a sladký (například „mléko“ v kukuřicích), ale jak semeno zraje, endosperm tuhne a jednodušší cukry se mění na škrob. Někdy však se zráním endosperm zaniká nebo zakrňuje (fazol obecný) a vyživovací funkci přejímají zdužnatělé děložní lístky. Endosperm je zcela redukován u vstavačovitých a kotvicovitých rostlin, kde funkci přebírají haustoria.

Podle způsobu dělení oplozeného jádra zralého zárodečného vaku (primární endospermové buňky) je možné rozlišit tři typy endospermu:

Endosperm a lidská výživa

Endosperm je důležitou součástí potravy ve výživě člověka a mnoha dalších organismů. Je například základem obilky pšenice, která se mele na mouku a z ječmene se zase vyrábí pivo. Dalšími příklady může být kokosová dužina, popcorn či banán.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endosperm na anglické Wikipedii.

  1. a b c SLAVÍKOVÁ, Zdeňka. Morfologie rostlin. Praha: Karolinum, UK, 2002. 

Související články