Heyrovskýit
V tomto článku prozkoumáme zajímavý život a dílo Heyrovskýit, postavy, která zanechala hlubokou stopu v historii. V průběhu let hrál Heyrovskýit zásadní roli v různých oblastech, od vědy po umění, politiku a společnost. Jeho odkaz přetrvává dodnes a jeho vliv zůstává hmatatelný v mnoha aspektech moderního života. Prostřednictvím podrobné analýzy jeho kariéry, úspěchů a výzev budeme schopni lépe porozumět velikosti jeho vlivu a rozsahu jeho významu v historickém kontextu. Připojte se k nám na této cestě objevovat nuance a dimenze, které dělají z Heyrovskýit relevantní a inspirativní postavu pro současné i budoucí generace.
| Heyrovskýit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Pb6Bi2S9 |
| Identifikace | |
| Barva | cínově bílá, kovově šedá |
| Vzhled krystalu | krátce sloupcovité, jehličkovité krystaly |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 4–4,5 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | chybí |
| Vryp | šedočerný |
| Hustota | 7,2 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | rozpustný v HNO3 |
Heyrovskýit (Klomínský, 1971), chemický vzorec Pb6Bi2S9, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán z haldy starého stříbrného dolu nedaleko osady Hůrky u Čisté v západních Čechách. Je pojmenován na počest českého chemika Jaroslava Heyrovského, držitele Nobelovy ceny.[1][2]
Původ
Heyrovskýit je hydrotermálního původu, je součástí křemenných žil. Doprovází ho zde nejčastěji pyrit, galenit a molybdenit, dále i chalkopyrit, sfalerit, cosalit, bismut, arsenopyrit či siderit.[1][3]
Morfologie
Nejčastěji heyrovskýit tvoří krátce sloupcovité, na pohled jehličkovité krystaly až stébla o délce do 0,5 cm, zarostlé v křemeni.[2]
Vlastnosti
Heyrovskýit je zpravidla cínově bílý až kovově šedý. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, chybí mu štěpnost a má šedočerný vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné.[1][3]
Využití
Vzhledem ke svojí vzácnosti nemá heyrovskýit žádné komerční využití.
Podobné minerály
Mezi minerály podobné heyrovskýitu (vzhledově i chemicky) patří:
- cosalit (Pb2Bi2S5)
- aschamalmit (Pb6Bi2S9)
- eskimoit (Ag7Pb10Bi15S36)[1][4]
Naleziště
Svět
- Furka, Švýcarsko
- Vulcano, Itálie
- Rauriser Goldberg, Rakousko
- La Roche-Balue, Francie
- důl Yakuki, Japonsko
- důl Juno, Severní teritorium, Austrálie
Česko
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš; SLIVKA, Dušan. Minerály. Praha: Aventinum, 2008. S. 240–241.
- ↑ a b VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 144.
- ↑ a b c Heyrovskýite na databázi RRUFF™
- ↑ Heyrovskýite: Mineral information, data and localities . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu heyrovskýit na Wikimedia Commons
