Helská kosa

V dnešním světě je Helská kosa i nadále tématem velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Postupem času se Helská kosa podařilo zůstat v centru pozornosti akademiků, profesionálů i amatérů, což dokazuje jeho důležitost a dopad v různých oblastech společnosti. V průběhu historie byl Helská kosa předmětem četných studií, debat a úvah, které přispěly k obohacení znalostí na toto téma. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Helská kosa s cílem ponořit se do jeho významu, jeho vývoje a jeho aktuálního významu.

Helská kosa
Mierzeja Helska
Hélskô Sztremlëzna
Geomorfologický tvarpísečná kosa
Nejvyšší bod23 m n. m.
Délka35 km
StátPolskoPolsko Polsko
Map
Souřadnice54°38′30″ s. š., 18°46′53″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helská kosa, někdy též Helský poloostrov (polsky Mierzeja Helska nebo Półwysep Helski, kašubsky Hélskô Sztremlëzna) je písečná kosa a geomorfologický celek v okrese Puck v Pomořském vojvodství v severním Polsku.[1]

Poloha a rozměry kosy

Helská kosa leží na jižním pobřeží Baltského moře, od něhož odděluje Puckou zátoku. Spolu s ním pak ohraničuje Gdaňský záliv. Začíná na Kašubském pobřeží u města Władysławowo, kde je její šířka asi 300 m, a táhne se jihovýchodním směrem v délce 35 km. V nejužším místě u Chałup je její šířka pouze 175 metrů. Na konci u města Hel se rozšiřuje až ke 3 km.[2]

Plocha kosy je asi 32 km². Nejvyšším bodem je vrchol duny Lubek poblíž Kuźnice (23 m n. m.).[zdroj?]

Dopravní obslužnost

Suchozemské spojení Helské kosy se zbytkem země obstarává silnice číslo 216 a železnice číslo 213, obojí zakončené v Helu. Do koncové stanice Hel zajíždějí lokální vlaky z aglomerace Trojměstí, v sezóně i rychlíky z polského vnitrozemí a noční rychlík z Bohumína.

Na kosu jsou provozovány i trajektové linky – z Gdaňsku, Gdyně a Sopotů do přístavu Hel a z Rewy do Jastarnie.

Historie

Helská kosa je v této podobě nejmladší částí polského pobřeží. Před 200–300 lety byl na jejím místě řetězec ostrovů (viz historickou mapu v galerii níže).

Kosa byla v minulosti strategicky velmi cenná, neboť poskytovala dobrou ochranu trojměstí Gdaňsk-Gdyně-Sopoty. S rozvojem nových vojenských technologií však tento její význam poklesl. Pozůstatkem je řada fortifikačních objektů na poloostrově.

Během 20. století se zde rozvinul turistický ruch a Helská kosa se zařadila mezi nejoblíbenější polská letoviska s množstvím pláží, kempů, hotelů a dalších služeb.

Přírodní hodnoty

Celá kosa je součástí chráněné oblasti Nadmorski park krajobrazowy a funguje jako významná zastávka tažných ptáků. Na pobřeží se vyskytuje tuleň kuželozubý (polsky foka szara nebo szarytka morska), používaný i jako lokální symbol. V Helu se nachází malé „fokarium“, které tyto tuleně chová.

Fotogalerie

  • Satelitní snímek
    Satelitní snímek
  • Letecký pohled od severozápadu
    Letecký pohled od severozápadu
  • Pohled z Władysławowa
    Pohled z Władysławowa
  • Pohled z majáku v Rozewie
    Pohled z majáku v Rozewie
  • Pohled z Puckého zálivu
    Pohled z Puckého zálivu
  • Helská kosa nedaleko obce Chałupy
    Helská kosa nedaleko obce Chałupy
  • Pláž na severním pobřeží
    Pláž na severním pobřeží
  • Jižní pobřeží, pohled východním směrem
    Jižní pobřeží, pohled východním směrem
  • Jižní pobřeží, pohled směrem do Puckého zálivu
    Jižní pobřeží, pohled směrem do Puckého zálivu
  • Kitesurfing na Helské kose
    Kitesurfing na Helské kose
  • Nádraží ve městě Hel
    Nádraží ve městě Hel
  • Stará mapa zachycující bývalé ostrovy na místě dnešní Helské kosy (sever je na mapě dole)
    Stará mapa zachycující bývalé ostrovy na místě dnešní Helské kosy (sever je na mapě dole)

Reference

  1. ↑ KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Wyd. 3 uzup. vyd. Warszawa: Wydaw. Naukowe PWN 440 s. ISBN 978-83-01-13897-4. 
  2. ↑ AUGUSTOWSKI, Bolesław. Środowisko Geograficzne województwa gdańskiego w zarysie. Gdańsk: Wyższa Szkoła Pedagogiczna w Gdańsku, 1969. (Polsky) 

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Helská kosa