Helena Uherská

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Helena Uherská. Od jeho počátků až po současný vývoj, přes jeho rozmanité aspekty a aplikace v různých kontextech, se ponoříme do podrobné cesty, která nám umožní plně pochopit jeho důležitost a dopad na společnost. Helena Uherská je téma, které v průběhu času vzbudilo zájem mnoha lidí, a v tomto článku prozkoumáme jeho nejdůležitější aspekty, objevíme jeho možné budoucí důsledky a analyzujeme jeho význam v dnešním světě. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na toto téma, nebo se v něm teprve začínáte ponořit, tento článek vám poskytne cenné informace a pozve vás, abyste se ponořili hlouběji do vzrušujícího vesmíru Helena Uherská.

Helena Uherská
vévodkyně rakouská a štýrská
Narození1155
Úmrtí25. května 1199 (ve věku 43–44 let)
PohřbenaKlášter Heiligenkreuz
ManželLeopold V. Babenberský
PotomciFridrich I. Babenberský
Leopold VI. Babenberský
Anežka
DynastieArpádovci
OtecGejza II. Uherský
MatkaEufrozina Kyjevská
PříbuzníAlžběta Uherská, Štěpán III. Uherský, Béla III. Uherský a Gejza Uherský (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Uherská (1158?– 25. května či 25. prosince[1] 1199) byla rakouská a štýrská vévodkyně z arpádovské dynastie.

Život

Narodila se z manželství uherského krále Gejzy II. a Eufrozýny, dcery kyjevského velkoknížete Mstislava I. Roku 1174[1] byla provdána za svého švagra Leopolda Babenberského, pozdějšího rakouského a štýrského vévodu. Helenin bratr Štěpán byl totiž ženatý s Leopoldovou starší sestrou Anežkou.[2]

Leopold roku 1186 uzavřel se svým vzdáleným příbuzným štýrským vévodou Otakarem IV. smlouvu, jež v budoucnu zajistila Babenberkům štýrské dědictví.[3] Dále se do dějin zapsal získáním relikvie Svatého kříže, kterou věnoval klášteru Heiligenkreuz[4], účastí na kruciátě a především zajetím anglického krále Richarda Lví srdce, s nímž měl údajně spory ve Svaté zemi.[5] Za Richarda získal nemalé výkupné, jež posloužilo k reformě mince, otevření nových stříbrných dolů ve Štýrsku a k opevnění, či založení několika měst.[6]

Helena porodila Leopoldovi tři děti. Svého manžela, který zemřel v důsledku zranění 31. prosince 1194[7] ve Štýrském Hradci, přežila o pět let. Po Leopoldově smrti přešly Rakousy na staršího syna Fridricha a Štýrsko na mladšího Leopolda.[8]

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Almoš Chorvatský
 
 
 
 
 
 
 
Béla II. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Predslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
Gejza II. Uherský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Uroš I. Srbský
 
 
 
 
 
 
 
Helena Srbská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 
 
Helena Uherská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vladimír Monomach
 
 
 
 
 
 
 
Mstislav I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Gytha z Wessexu
 
 
 
 
 
 
 
Eufrozina Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámý
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámá
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b www.mittelalter-genealogie.de[nedostupný zdroj]
  2. ↑ LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. S. 184. (německy) Dále jen Die Babenberger. 
  3. ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 96. Dále jen Dějiny Rakouska. 
  4. ↑ Die Babenberger, s. 181–182
  5. ↑ Dějiny Rakouska, s. 98-99
  6. ↑ Dějiny Rakouska, s. 132
  7. ↑ www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
  8. ↑ WUTZEL, Otto. Herzog Leopold VI. In: POLLAK, Walter. Tausend Jahre Österreich : eine biographische Chronik. Bd. 1, Von Babenbergern bis zum Wiener Kongress. Wien: Jugend und Volk, 1975. ISBN 3-7141-6521-5. S. 26. (německy)

Externí odkazy

Předchůdce:
Theodora Komnenovna 		Znak z doby nástupu Rakouská vévodkyně
1177–1194 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Teodora Byzantská
Předchůdce:
- 		Znak z doby nástupu Štýrská vévodkyně
1192–1194 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Teodora Byzantská