V tomto článku se budeme věnovat tématu Hans Hartl, tématu, které v poslední době vzbudilo velký zájem. Hans Hartl je problém, který se týká velkého počtu lidí na celém světě, a je důležité pochopit jeho důsledky a důsledky. V tomto směru budeme do hloubky analyzovat různé aspekty související s Hans Hartl, od jeho původu až po možná řešení. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků, abychom osvětlili toto dnes tak aktuální téma. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Hans Hartl!
Hans Hartl | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
Poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska | |
Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Deutscher Nationalverband DNP (Rakousko) DNP (ČSR) |
Narození | 17. května 1858 Liberec ![]() |
Úmrtí | 11. října 1939 (ve věku 81 let) Liberec ![]() |
Alma mater | německá technika Praha Karlo-Ferdinand. univerzita |
Profese | pedagog a politik |
Commons | Hans Hartl |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Hartl (17. května 1858 Liberec[1] – 11. října 1939 Liberec[2] )[4][5] byl československý pedagog a politik německé národnosti, meziválečný senátor Národního shromáždění.
Byl synem libereckého kupce Em. B. Hartla. V Liberci vychodil obecnou školu a vyšší reálnou školu.[6]
Od roku 1875 studoval na německé technice v Praze a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde vystudoval matematiku a fyziku. Obě vysoké školy absolvoval roku 1879. Roku 1881 složil učitelské zkoušky. Od roku 1882 vyučoval na státní průmyslové škole v Liberci. V roce 1889 získal titul profesora. Roku 1904 byl jmenován vládní komisařem pro živnostenské školství v severovýchodních Čechách. Dne 1. března 1907 byl jmenován inspektorem živnostenských škol v Dolních Rakousích se sídlem ve Vídni. Po půlroce byl ovšem opět povolán do Liberce. V letech 1907–1913 byl ředitelem dnešní Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy Liberec. Od roku 1909 měl titul vládního rady.[2][6]
Byl odborníkem na trigonometrii a experimentální fyziku. Napsal četné učebnice planimetrie.[3] Profesí byl ředitelem státní průmyslové školy v Liberci.[7]
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 76. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[8][9]
Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung) za Německou nacionální stranu (DnP).[3] V letech 1918–1919 se také angažoval ve vládě provincie Deutschböhmen, která se neúspěšně pokoušela v rámci práva na seberučení docílit připojení regionu k Německému Rakousku, nikoliv Československu.[2]
Pak se zapojil do politického života Československa. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou nacionální stranu (DNP) senátorské křeslo v Národním shromáždění. DNP šla do voleb v rámci koalice Německá volební pospolitost (Deutsche Wahlgemeinschaft), v níž se sdružila s Německou národně socialistickou stranou dělnickou.[10] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 a v senátu zasedal do roku 1929.[11]
V roce 1938 ještě oslavil své 80. narozeniny.[6]