Hřbitov svaté Otýlie

Dnes je Hřbitov svaté Otýlie tématem velkého zájmu a významu v dnešní společnosti. Diskuse o Hřbitov svaté Otýlie jsou stále častější v různých oblastech, ať už v politice, kultuře, vědě nebo technice. Hřbitov svaté Otýlie je téma, které vyvolává protichůdné názory a které bezpochyby vyvolává kontroverzi. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Hřbitov svaté Otýlie a analyzujeme jeho dopad na každodenní život. Od svého vzniku až po dnešní vývoj hraje Hřbitov svaté Otýlie zásadní roli při utváření světa, ve kterém žijeme. Na těchto stránkách se pokusíme proniknout do nejdůležitějších aspektů Hřbitov svaté Otýlie a zjistit, jak ovlivnil náš způsob myšlení a jednání.

Hřbitov svaté Otýlie
Hlavní vstup na hřbitov
Hlavní vstup na hřbitov
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecNemanice a České Budějovice 3
Zeměpisné souřadnice48°59′57,95″ s. š., 14°29′4,29″ v. d.
Map
Odkazy
Kód památky37509/3-833 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov svaté Otýlie je hlavní českobudějovický hřbitov. Nachází se u Pražské třídy v Nemanicích. Součástí hřbitova je krematorium s obřadní síní a kaple svaté Otýlie, podle které je celý hřbitov pojmenován.

Historie

Hřbitov byl založen v roce 1887, výstavbu řídil Jakob Stabernak. Vysvětil jej 23. dubna 1889 biskup Martin Josef Říha. První pohřeb proběhl téhož dne. V roce 1891 nechal starosta Josef Kneissl upravit obřadní síň na kapli sv. Otýlie na počest své zesnulé manželky Otýlie[1].

Kaple sv. Otýlie

Hřbitov byl postupně rozšiřován o další části až do dnešní rozlohy. V letech 1923–25 bylo postaveno krematorium, v letech 1975–80 bylo vystavěno současné krematorium. V 60. letech 20. století došlo ke zřízení rozptylové loučky.

Současnost

V současnosti má hřbitov rozlohu 11,5 ha a asi 15 500 hrobů. Mezi významné osobnosti pohřbené na hřbitově patří hudební skladatel Bohuslav Jeremiáš, malíř Otto Matoušek, politici August Zátka, Wendelin Rziha, Otakar Svoboda, Josef Taschek a Albín Dlouhý, továrník a starosta města Johann Stegmann nebo francouzský filozof a člen odbojového hnutí Pierre Kaan. Části hřbitova včetně krematoria a kaple sv. Otýlie jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Církevní pohřebiště

V centrální části hřbitova se nachází (v VIII. oddělení) hrobka českobudějovických biskupů, kde jsou pohřbeni biskupové Martin Josef Říha, Josef Antonín Hůlka, Šimon Bárta, Josef Hlouch a Jiří Paďour. V sousedství biskupské hrobky je pak oddělení kněžských hrobů, kde jsou pohřbeni jednak kanovníci českobudějovické kapituly, jednak další kněží, kteří působili v českobudějovické diecézi (např. kněz a spisovatel Tomáš Koupal) a také dva vyšebrodští cisterciáci (Gerhard Nýdl a Vojtěch Ivo Kvapil). V sousedství se pak nachází hrobka kongregace redemptoristů, v níž jsou pohřbeni kněží a laičtí bratři této kongregace, kteří působili v českobudějovické redemptoristické koleji. V této hrobce je také pohřben 11. českobudějovický biskup Antonín Liška, který byl členem této kongregace. Několik jednotlivých kněžských hrobů je i v jiných částech hřbitova. V centrální části hřbitova jsou dále oddíly s hroby členek ženských kongregací Školských sester de Notre Dame a Sester Nejsvětější Svátosti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.denik.cz/jihocesky-kraj/hrbitov-pojmenoval-starosta-na-pocest-zesnule-manzelky-20141030-glqy.html Hřbitov v Budějovicích pojmenoval starosta na počest zesnulé manželky

Externí odkazy