Güjük
V dnešním světě se Güjük stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho vlivu na populární kulturu, Güjük dokázal upoutat pozornost milionů jedinců po celém světě. Tento fenomén vyvolal rozsáhlou debatu a analýzu v různých oblastech, což vedlo k produkci mnoha článků, které se snaží prozkoumat a vysvětlit jeho rozmanité aspekty. V tomto smyslu spočívá důležitost řešení tématu Güjük v jeho schopnosti inspirovat k zamyšlení, vyvolávat otázky a vytvářet větší pochopení jeho významu v současnosti.
| Güjük | |
|---|---|
 Güjük na perské miniatuře z 15. století | |
| Rodné jméno | ᠭᠦᠶ᠋ᠦᠭ a Гүюг |
| Narození | 19. března 1206 Khamag Mongol |
| Úmrtí | 20. dubna 1248 (ve věku 42 let) Mongolská říše |
| Povolání | panovník |
| Nábož. vyznání | tengrismus |
| Choť | Wuwuerheimishi Oghul Qaimish Naimanzhen |
| Děti | Khoja[1] Naqu[1] Khokhoo[1] Babahaer[1] Yelimishi[1] |
| Rodiče | Ögedej[1] a Töregene |
| Rod | Čingizové |
| Příbuzní | Sürkhakhan, Godan Khan, Kadan, Melik, Khochu, Khorachar a Khashi (sourozenci) |
| Funkce | Khagan of the Mongol Empire (1246–1248) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Güjük (Güyük; kolem března 1206 – 20. dubna 1248) byl třetí chán Mongolské říše, nejstarší syn Ögedeje a vnuk Čingischána. Vládl v letech 1246 až 1248.[2] Svou vojenskou kariéru zahájil účastí na podmanění Východní Sia a poté se účastnil vpádu do Evropy. Bylo o něm známo, že měl spory se členy své rodiny a špatně zacházel se svými vojáky. Po smrti otce byl v roce 1246 uveden na trůn.[3] Během téměř dvouleté vlády zrušil některé nepopulární výnosy z doby regentské vlády své matky[3] a nařídil všeobecné sčítání lidu.
Zapsal se i do evropských dějin, když ustanovil Andreje Jaroslaviče velkoknížetem vladimirským a udělil titul velkoknížete kyjevského Alexandru Něvskému.
Vzhled
Podle svědectví Giovanni Carpiniho byl Güjük: „střední postavy, velmi rozvážný a mimořádně bystrý a ve svých způsobech vážný a klidný“.[4]
Mládí
Güyük získal vojenský výcvik a sloužil jako důstojník za svého dědečka Čingischána a později otce Ögedeje (chán po smrti Čingise v roce 1227). Oženil se s Oghul-Chamyš, která snad pocházela z kmene Merkitů.
Podle perského historika Ata-Malik Juvayni, byl Güyük, syn Ögedeje, křesťan, ale ojedinělou zmínku blíže nerozvádí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Güyük Khan na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ MAZANEC, Marek. Státoprávní uspořádání a právní systém Mongolské říše v letech 1206–1294. Plzeň, 2022. 104 s. rigorózní práce. Fakulta právnická Západočeské univerzity. . Dostupné online.
- ↑ a b Mazanec 2022, s. 55.
- ↑ Rockhill 1967.
Literatura
- ŠKODA, Milan. Velké říše kočovníků: dvě tisíciletí ve stepích Evropy a Asie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2015. 280 s. (Historica). ISBN 978-80-7429-473-0. Kapitola Mongolové, s. 227–231.
- ROCKHILL, William Woodville. The Journey of William of Rubruck to The Eastern Parts of the World, 1253-55, As Narrated by Himself, With Two Accounts of the Earlier Journey of John of Pian de Carpine. : , 1967. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Güjük na Wikimedia Commons
