V dnešním světě nabyla důležitost Gro Harlem Brundtlandová nebývalého významu. Ať už v profesní, osobní nebo akademické oblasti, Gro Harlem Brundtlandová se stal tématem širokého zájmu, které přímo ovlivňuje životy lidí. Jak společnost postupuje, Gro Harlem Brundtlandová se stal místem setkání, které vyvolává debaty, úvahy a neustálé analýzy. Tento článek se ponoří do světa Gro Harlem Brundtlandová a prozkoumá jeho různé aspekty a jeho dopad na různé aspekty každodenního života.
Gro Harlem Brundtlandová | |
---|---|
![]() Gro Harlem Brundtlandová (10. února 2011) | |
Rodné jméno | Gro Harlem |
Narození | 20. dubna 1939 (85 let) Bærum |
Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity v Oslu (1960–1965) Harvardova škola veřejného zdraví T. H. Chana (1964–1965) Univerzita v Oslu Harvardova univerzita |
Povolání | politička, diplomatka a lékařka |
Zaměstnavatel | Organizace spojených národů |
Ocenění | Cena Indiry Gándhíové (1988) Dojička roku (1988) Medaile cti Daga Hammarskjölda (1991) Cena Karla Velikého (1994) Literární cena Peera Gynta (1997) … více na Wikidatech |
Politická strana | Strana práce |
Choť | Arne Olav Brundtland (1960–2024)[1] |
Děti | Knut Brundtland |
Rodiče | Gudmund Harlem[2] |
Příbuzní | Hanne Harlemová a Lars Harlem (sourozenci) |
Funkce | ministr pro ochranu životního prostředí (1974–1979) člen norského parlamentu (1977–1981) předseda politické strany (Strana práce; 1981–1992) premiér Norska (1981) člen norského parlamentu (1981–1985) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gro Harlem Brundtlandová (* 20. duben 1939, Oslo) je norská sociálnědemokratická politička, diplomatka a lékařka, představitelka Norské strany práce, v jejímž čele stála v letech 1981–1992. V letech 1981, 1986–1989 a 1990–1996 byla premiérkou Norska. V letech 1974–1979 byla norskou ministryní životního prostředí. Stála u zrodu zprávy Naše společná budoucnost.
Narodila se v rodině lékaře a sama vystudovala medicínu se zaměřením na rehabilitační lékařství. Jako lékařská vědecká pracovnice působila deset let, poté vstoupila do politiky.
Mezinárodního uznání se jí dostalo v roce 1980, když obhajovala principy udržitelného rozvoje jako předsedkyně Světové komise životního prostředí a rozvoje. Komise je podle ní někdy označovaná jako Komise Brundtlandové. V letech 1998 až 2003 byla jako první žena generální ředitelkou Světové zdravotnické organizace (WHO).
V roce 2011 těsně unikla teroristickému útoku pravicového extrémisty Anderse Breivika. Odjela z místa útoku, ostrova Utøya, pár hodin před Breivikovým činem, původně měla být dle Breivikových slov jedním z jeho hlavních terčů.
Předsedkyně norské vlády | ||
---|---|---|
Předchůdce: Odvar Nordli |
Gro Harlem Brundtlandová 1981 |
Nástupce: Kåre Willoch |
Předchůdce: Kåre Willoch |
1986–1989 | Nástupce: Jan P. Syse |
Předchůdce: Jan P. Syse |
1990–1996 | Nástupce: Thorbjørn Jagland |