V tomto článku prozkoumáme téma Grażyna Barbara Szewczyk z různých pohledů. Ponoříme se do jeho historie, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a probereme možné budoucí důsledky. Grażyna Barbara Szewczyk zaujal akademiky, odborníky i nadšence, vyvolává vášnivé debaty a vytváří široké spektrum názorů. Na těchto stránkách se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která se snaží osvětlit nejdůležitější aspekty Grażyna Barbara Szewczyk s cílem poskytnout čtenáři úplnou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
prof. dr hab. Grażyna Barbara Szewczyk | |
---|---|
![]() | |
Narození | 7. prosince 1945 (79 let) Katovice |
Povolání | germanistka, skandinavistka, literární vědkyně, vysokoškolská učitelka, překladatelka, spisovatelka literatury faktu, filoložka a polonistka |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Témata | filologie, germanistika, polonistika, nordistika, literární věda a překladatelská činnost |
Ocenění | Cena Karola Miarky |
Rodiče | Wilhelm Szewczyk |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Grażyna Barbara Szewczyk (* 7. prosinec 1945, Katovice) je polská vysokoškolská pedagožka, zaměřením skandinávistka a germanistka.[1]
Jejím otcem byl polský překladatel a literát Wilhelm Szewczyk (1916–1991). Po studiu na střední škole studovala v letech 1963–1971 polskou a německou filologii na Jagellonské univerzitě v Krakově. V letech 1972–1974 studovala jako stipendistka ve Švédsku. Doktorát obhájila v roce 1976, o devět let později se již úspěšně habilitovala na Vratislavské univerzitě (dr hab.). V letech 1991–2000 již zastávala v Polsku různé úrovně tamější profesorské pozice.
Mezi oblasti jejího zájmu náleží literáti jako např. Valeski von Bethusy-Huc, Arnold Ulitz, Selma Lagerlöfová, či August Strindberg etc.[2][3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grażyna Barbara Szewczyk na polské Wikipedii.