Giuseppe Sarti

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt
Giuseppe Sarti
Základní informace
Narození1. prosince 1729
Faenza
Úmrtí28. července 1802 (ve věku 72 let) nebo 28. února 1802 (ve věku 72 let)
Berlín
Žánryopera, klasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, učitel, kapelník a ředitel
Nástrojepíšťalové varhany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Sarti, také Sardi, (pokřtěn 1. prosince 1729 Faenza – 28. července 1802 Berlín) byl italský hudební skladatel.

Život

Hudební nadání projevoval od dětství. Již ve třinácti letech byl ve Faenze varhaníkem. K dalšímu studiu byl pozván do Bologni a stal se žákem Padre Martiniho. V roce 1752 se stal ředitelem divadla ve Faenze.

První operou, kterou uvedl na scénu byla v roce 1752 v rámci karnevalu v Pesaru opera, Il re pastore na libreto Pietra Metastasia (některými autory uváděná opera Pompeo in Armenia z roku 1744, je patrně dílem Giuseppe Scarlattiho). V roce 1753 odešel do Kodaně a v roce 1755 jej král Frederik V. jmenoval královským kapelníkem a ředitelem opery.

V roce 1765 odcestoval do Itálie, aby získal nové zpěváky, ale smrt krále Frederika učinila na čas konec jeho dánskému angažmá. V roce 1766 byl jmenován sbormistrem v Ospedale della Pietà v Benátkách. O tři roky později pobýval v Londýně, kde se živil vyučováním hudbě. V letech 1779–1784 působil jako maestro di cappella katedrály Narození Panny Marie v Miláně. To bylo nejplodnější období jeho života. Zkomponoval okolo dvaceti svých nejúspěšnějších oper, napsal mnoho duchovní hudby pro katedrálu a vedle toho vychoval řadu vynikajících hudebníků, mezi jinými např. Luigiho Cherubiniho.

V roce 1784 byl pozván carevnou Kateřinou II. do Petrohradu. Cestou do Petrohradu se zastavil ve Vídni kde jej císař Josef II. poctil mimořádnou přízní a kde se také seznámil s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Mozart velmi dobře znal Sartiho dílo a velice si ho vážil. Důkazem je, že Sartiho árii z opery Fra i due litiganti il terzo gode použil v závěrečné scéně večeře v opeře Don Giovanni ("E viva i litiganti!") i ve svých variacích (K. 460). Komplikované finále prvního dějství Sartiho opery posloužilo také jako model pro finále posledního aktu Mozartovy Figarovy svatby.

Do Petrohradu přišel v roce 1785 a převzal řízení carské opery, pro kterou napsal řadu oper. V Petrohradě zkomponoval i mnoho duchovní hudby a v roce 1793 založil Ruskou hudební konzervatoř. Sarti setrval v Rusku až do roku 1801, kdy ho jeho podlomené zdraví donutilo k odjezdu. Zemřel v Berlíně krátce po svém návratu.

Dílo

Titulní strana libreta opery Demofoonte.

Jevištní díla

Instrumentální hudba

Vokální hudba

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Portály: Hudba | Itálie | Lidé