V dnešním světě je Giuseppe Parini tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých částech světa. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu se Giuseppe Parini stal tématem zájmu pro ty, kteří chtějí lépe porozumět světu kolem sebe. Jak se Giuseppe Parini neustále vyvíjí a mění, je zásadní prozkoumat jeho mnoho aspektů a pochopit, jak ovlivňuje náš každodenní život. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Giuseppe Parini a analyzovat jeho důležitost v různých kontextech.
Giuseppe Parini | |
---|---|
![]() | |
Narození | 23. května 1729 Bosisio, Brianza, Lombardie, Itálie |
Úmrtí | 15. srpna 1799 (ve věku 70 let) nebo 15. srpna 1779 (ve věku 50 let) Milán, Itálie |
Místo pohřbení | Mojazza Cemetery |
Pseudonym | Ripano Eupilino |
Povolání | básník, satirik, libretista a spisovatel |
Významná díla | Lode al Beato Angelo Carletti Il giorno |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giuseppe Antonio Maria Gaetano Parini (22. května 1729 – 15. srpna 1799) byl italský básník, kněz a politik.
Pocházel z chudé rodiny, stal se knězem, ze zdravotních důvodů ale nemohl jako kněz sloužit, živil se proto (mimo malou prebendu a dědictví) jako domácí učitel.
První básně vydal v roce 1752 a brzy po jejich vydání se stal poměrně známým. Po smrti otce v roce 1759 musel ze svého skromného platu živit navíc i matku. Zachránila ho pomoc šlechtických příznivců, díky kterým byl hmotně zabezpečen profesurou a zvolením do několika literárních akademií.
Brzy po profesuře vydal své stěžejní dílo, rozsáhlou satiru Den (Il giorno, 1763), která mu brzy získala uznání a literární slávu, přesto byly jeho finanční podmínky velmi skromné. Díky podpoře šlechtických příznivců, zejm. tehdejšího ministra Kounice, se ale zvyšovala jeho funkce i životní úroveň.
Přes stálé zhoršování zdravotního stavu se angažoval ve vlasteneckém a společenském životě, v roce 1796, po vpádu Napoleona do Itálie se stal dokonce členem milánské městské rady, odkud odešel až po uklidnění situace v roce 1799. Brzy na to zemřel.
Přes podporu habsburské vlády v Lombardii byl Parini zastáncem rovnosti, demokracie a idejí francouzské revoluce. Jeho dílo vyniká originalitou a duchaplností a také ostrým satirickým tónem. Již za jeho života bylo velmi oblíbené a známé, vzbudilo mnoho napodobenin, zároveň však řadu sporů.
Hlavním Pariniho dílem je rozsáhlá v blankversu psaná satirická skladba Den (Il giorno), líčící sarkasticky úpadkovou morálku soudobé šlechty, její módu a pozérství na podkladě podrobného líčení jediného dne šlechtického mladíka. V celku bylo toto dílo vydáno až po autorově smrti v roce 1804. První vydání mělo rozsah celých šest svazků.
Mezi další díla patří prózou psaný dialog O šlechtě, líčící záhrobní rozhovor urozeného šlechtice a chudého básníka, a celá řada drobnějších lyrických básní, zejména ód.
Do češtiny přeložil celou řadu Pariniho děl (včetně celého Dne) Jaroslav Vrchlický, některé překlady ale nebyly publikovány.