Gesta Hungarorum
V dnešním světě se Gesta Hungarorum stal základním tématem diskuzí a debat. Její dopad pokrývá různé aspekty společnosti, kultury a ekonomiky a vyvolává velký zájem a zvědavost u širokého spektra lidí. Od svého vzniku až do dneška upoutá Gesta Hungarorum pozornost výzkumníků, akademiků, odborníků i široké veřejnosti, kteří se snaží porozumět jejímu rozsahu a důsledkům. V průběhu let byl Gesta Hungarorum předmětem mnoha studií a analýz, které pomohly odhalit jeho důležitost a relevanci v různých oblastech. Jak pokračujeme ve zkoumání a objevování dalších informací o Gesta Hungarorum, je zásadní ponořit se hlouběji do jeho nejdůležitějších aspektů, abychom pochopili jeho dopad na dnešní svět. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Gesta Hungarorum, zabývá se jeho mnoha aspekty a poskytuje obohacující pohled na toto významné a vlivné téma.
| Gesta Hungarorum | |
|---|---|
 Anonymova kronika | |
| Autor | Anonymus |
| Jazyk | středověká latina |
| Žánr | Gesta |
| Datum vydání | 1200 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gesta Hungarorum (v překladu Činy Uhrů) je kronika neznámého královského notáře pod označením Anonymus či Magister P., která vznikla okolo roku 1200 nebo o něco málo dříve ve 12. století.
Autor se v kronice označuje sám jako P. (P. dictus magister et gloriosissimi condam regis notarius) nebo jako anonymní notář krále Bély (Anonymus regis Belae notarius). Zkratka P. může znamenat kromě jména též zkratku slova praedictus tj. první jmenovaný. Slovo Anonymus lze chápat jako přívlastek anonymní nebo též jako jméno. Králem Bélou je patrně míněn uherský král Béla II. (ještě v době, kdy byl jako rex iunior pánem Sedmihradska).
Dílo
Kronika popisuje dějiny Uhrů od pravlasti v Skythii až po knížete Gejzu a založení uherského státu, s vyzdvihnutým významem oligarchie. Gesta Hungarorum zakládají středověkou, latinsky psanou uherskou historiografii. Většina událostí je autorovou fikcí, zčásti zřejmě převzatou z ústní tradice. V díle je zmíněna smrt českého knížete blahoslaveného Vratislava I., otce sv. Václava (s datováním 13. února 921).
| „ | Magister zvaný P a někdejší notář nejslavnějšího uherského krále Bély blahé paměti posílá svému nejmilejšímu příteli N., muži ctihodnému a ve spisovatelském umění vzdělanému, pozdrav a zvěst o splnění jeho žádosti. Požádal jsi mne, abych napsal o původu uherských králů a jejich velmožů, dále to, jak sedm náčelníků, kteří se nazývají Hetumoger, odešlo ze skytské země, to jaká je skytská země a jak byl zplozen kníže Almoš, proč se první maďarský kníže, od kterého si uherští králové odvodzují svůj původ, volá Almoš, kolik království a králů si podmanili, a to, proč lid, který se v jazyku cizinců volá Hungari a ve svém vlastním zase Maďaři, odešel ze skytské země. | “ |
| — Úvod Gest Hungarorum | ||
Edice
- Vincent Múcska (ed.). Kronika anonymného notára kráľa Bela (Gesta Hungarorum). Vydavateľstvo Rak. Budmerice 2000.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gesta Hungarorum na Wikimedia Commons
