Georg Dragendorff

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Georg Dragendorff a jeho mnoho aspektů, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Georg Dragendorff zásadní roli v různých oblastech, ovlivňoval kulturu, politiku, vědu a každodenní životy lidí. Ponoříme se do jeho původu, analyzujeme jeho vývoj v čase a prozkoumáme jeho význam v současném světě. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory na Georg Dragendorff, stejně jako jeho etické a morální důsledky v současnosti. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty přes Georg Dragendorff a objevit všechny jeho nuance a významy!

Georg Dragendorff
Narození8. srpna 1836
Rostock
Úmrtí7. dubna 1898 (ve věku 61 let)
Rostock
Povoláníchemik, farmaceut, vysokoškolský učitel, lékař a botanik
ZaměstnavatelImperátorská dorpatská univerzita
Oceněníčestný doktor Mnichovské univerzity (1872)
DětiHans Dragendorff
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Georg Noël Dragendorff (8. dubna 1836 Rostock – 7. dubna 1898 tamtéž) byl německý chemik a profesor farmacie na univerzitě v Tartu.

Život

Hrob Georga Dragendorffa na „Starém hřbitově“ v Rostocku (dnes Lindenpark)

Georg Dragendorff byl synem rostockého soukromého docenta a dvorního lékaře Ludwiga Dragenhoffa (1811–1856). Studoval v rodném městě u Franze F. Schulze.[1] Promoval v roce 1861 a získal titul Dr. phil.[2] Od roku 1864 byl řádným profesorem farmacie v Tartu (tehdy Dorpat), kde působil třicet let. V roce 1872 zveřejnil své poznatky v práci popisující činidlo známé jako Dragendorffovo činidlo.[3] V letech 1890 až 1893 byl prezidentem „Estonské přírodovědné společnosti“ (Eesti Looduseuurijate Selts). Z politických důvodů musel v roce 1894 z Dorpatu odejít. Vrátil se do Rostocku, kde dále vědecky působil. Mnichovská univerzita mu v roce 1872 propůjčila čestný doktorát. Od roku 1856 byl členem studentského spolku Obotritia Rostock.[4] Georg Dragendorff je považován za zakladatele fytochemie léčivých rostlin. Věnoval se studiu léčivých rostlin a v roce 1882 zveřejnil práci o „Kvalitativní a kvantitativní analýze léčivých rostlin“ (německy Die qualitative und quantitative Analyse von Pflanzentheilen). Velkou pozornost věnoval souvislostem mezi chemickým složením a botanickými rysy jako základu fylogenetické systematiky. Věnoval mnoho času studiu léčivých rostlin z Turkestánu, Tibetu, Číny a Afriky. Jeho stěžejní dílo Die Heilpflanzen der verschiedenen Völker und Zeiten („Léčivé rostliny různých národů a období“) s popisem více než 1200 exemplářů z roku 1896 bylo poprvé vydáno až po jeho smrti.

Jeho syny byli historik a archivář Ernst, archeolog Hans a anatom Otto Dragendorff.

Dílo

výběr
  • Beiträge zur gerichtlichen Chemie. St. Petersburg 1871
  • Die gerichtlich-chemische Ermittelung von Giften in Nahrungsmitteln, Luftgemischen, Speiseresten, Körpertheilen etc. 1. vyd. H. Schmitzdorff, St. Petersburg 1868; 2. vyd. tamtéž 1876; 3. a 4. vydání Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1888, resp. 1895
  • Die qualitative und quantitative Analyse von Pflanzen und Pflanzentheilen: Mit eingedruckten Holzschnitten und einer lithogr. Tafel. Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1882. Digitalizované vydání, Universitäts- und Landesbibliothek Düsseldorf
  • Die Heilpflanzen der verschiedenen Völker und Zeiten. Ihre Anwendung, wesentlichen Bestandtheile und Geschichte. Ein Handbuch für Ärzte, Apotheker, Botaniker und Droguisten. Ferdinand Enke, Stuttgart 1898 (Reprographischer Nachdruck München 1968)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Dragendorff na německé Wikipedii.

  1. ↑ Bernhard Lepsius: Schulze, Franz Ferdinand. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). sv. 34, Duncker & Humblot, Leipzig 1892, s. 749–751.; Georg Dragendorff v rostockém matričním portálu nedohledán.
  2. ↑ Dissertation: Untersuchung über die Einwirkung des Phosphors auf einige kohlensaure und borsaure Salze.
  3. ↑ Georg Dragendorff. Beiträge zur gerichtlichen Chemie einzelner organischer Gifte; Untersuchungen aus dem pharmaceutischen Institute in Dorpat. 1.. vyd. Sankt Petersburg: Verlag der Kaiserlichen Hofbuchhandlung Heinrich Schmitzdorff (Karl Röttger), 1872. Dostupné online. 
  4. ↑ Kösener Korps-Listen 1910, 183, 19

Literatura

  • Wilhelm Katner: Dragendorff, Johann Georg Noël. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). sv. 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0, s. 99 (Digitalisat).
  • Ursula Kokoska: Johann Georg Noel Dragendorff (20.4.1836-7.4.1898). Sein Beitrag zur Gerichtsmedizin, Pharmakologie und Pharmazie an der Universität Dorpat. (Inaugural-Dissertation an der Freien Universität Berlin; Berlin 1983)
  • Julius Pagel: Dragendorff, Georg. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). sv. 48, Duncker & Humblot, Leipzig 1904, s. 69 f.
  • Hendrik Randow: Ein Beitrag zur Biographie von Georg Dragendorff (1836-1898). Sein Leben und Wirken für die pharmazeutische Forschung und Lehre. (In: Mecklenburgische Persönlichkeiten und ihre Beiträge zum wissenschaftlich-technischen Fortschritt in der Geschichte. Heft 13 der Reihe Rostocker Wissenschaftshistorische Manuskripte, hrsg. von der Sektion Geschichte der Wilhelm-Pieck-Universität Rostock, Rostock 1986, S. 42-47)
  • Dragendorff, Johann Georg Noël, in Baltischen Biographischen Lexikon digital (Digitalisat)
  • Grete Grewolls: Wer war wer in Mecklenburg und Vorpommern. Das Personenlexikon. Hinstorff Verlag, Rostock 2011, ISBN 978-3-356-01301-6, S. 2236.

Externí odkazy