V dnešním světě je Garage house téma, které ve společnosti vyvolalo velký zájem a debatu. S rozvojem technologií a globalizací se Garage house stal klíčovým prvkem, který proniká do různých sfér každodenního života. Od politiky po populární kulturu, Garage house zanechal nesmazatelnou stopu v moderním světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Garage house a jak ovlivnil životy lidí po celém světě. Od svého vlivu na ekonomiku až po dopad na životní prostředí, Garage house je téma, které si zaslouží být analyzováno a probráno do hloubky.
Garage house | |
---|---|
Původ ve stylech | Elektronická taneční hudba, disco, gospel, soul |
Kulturní pozadí | Brzké osmdesáté léta; New York City a New Jersey, U.S. |
Typické nástroje | klávesy – vokály – syntetizér – bicí |
Odvozené styly | UK Garage |
Garage house je podžánr elektronické taneční hudby vyvinutý v New York City a New Jersey a zpopularizovaný diskotékami Zanzibar a Paradise Garage. Garage house se vyznačuje důrazem na vokály s vlivy soulu a gospelu.[1]
Britská taneční scéna, ovlivněná místními styly Jungle a Drum'n'Bass, dala vzniknout mutacím Speed Garage resp. 2Step (souhrnně UK Garage), které přejaly typickou mohutnou basovou linku a mnohé zvukové postupy (např. styl samplování a „pitchshifting“).[2]
Nejznámějšími producenty jsou např. „Little“ Louie Vega, Kenny „Dope“ Gonzales, Todd Terry, Roger Sanchez apod.
Vznikl v 80. letech v New Yorku kolem klubu Paradise Garage a hudebních vydavatelstvích jako Prelude Records. Mezi nejranější garage house skladby patří „The Music Got Me“ (1983) od Visual a „Don't Make Me Wait“ (1981) od Peech Boys.
Ve stejné době se rozvíjely příbuzné žánry Techno a Acid v Detroitu a Chicagu. Přibližně na přelomu 80. a 90. let 20. stoleti styl přivezli američtí diskžokejové (DJs) na evropský kontinent, nejvíce se ujal na britských ostrovech.