Neo soul

V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Neo soul v různých oblastech společnosti. Od svého příchodu Neo soul upoutal pozornost milionů lidí a vyvolal diskuse o svém vlivu v různých sférách. V průběhu let se Neo soul ukázalo být relevantním tématem, které spustilo významné změny ve způsobu, jakým se stýkáme, pracujeme a bavíme se. V tomto smyslu je nezbytné analyzovat, jak Neo soul proměnil naši realitu a jaké důsledky to má pro budoucnost. Od svého vzniku až do současnosti zanechal Neo soul ve společnosti nesmazatelnou stopu, což nás vede k zamyšlení nad jeho dopadem a možnými dlouhodobými důsledky.

Neo soul
Původ ve stylechsoul • R&B • gospel • funk • jazz • elektronická hudba • house • pop • jazz-funk • jazz fusion • africká hudba
Kulturní pozadí80. léta–počátek 90. let,
Spojené státy a Spojené království
Typické nástrojeelektrická kytara • baskytara • elektrické piano • Hammondovy varhany • bicí • vokál (zpěv, rap) • syntezátor • roh • bicí automat
Všeobecná popularitakonec 90. let–současnost

Neo soul (psáno též jako neo-soul) je původně americký hudební styl kombinující soulovou hudbu a contemporary R&B s prvky jazzu, funku, hip hopu, popu, gospelu a africké hudby.[1] Vyznačuje se silnou individualitou a osobním přístupem umělců,[2] který se často promítá i do textů,[3] a velkým zastoupením žen a Afroameričanů. Termín „neo soul“ byl prvně použit koncem 90. letech 20. století Kedarem Massenburgem z hudebního vydavatelství Motown Records.[4]

Neo soul se vyvinul během 80. a počátku 90. let 20. století ve Spojených státech a Spojeném království, toto období je také známé jako „neosoulové hnutí“. Jeho všeobecná popularita přišla koncem 90. let, zejména díky komerčnímu úspěchu několika umělců jako jsou D'Angelo, Erykah Badu, známá též jako „první dáma neo soulu“, Raphael Saadiq a jeho kapela Tony! Toni! Toné!, Lauryn Hill nebo Maxwell.[5] Nové milénium s sebou přineslo úspěch i mnoha dalších zpěvaček včetně Macy Gray, Jill Scott, Joss Stone, India.Arie, Corinne Bailey Rae, Amy Winehouse, Alicia Keys nebo zpěváka Johna Legenda.[6][7]

Odkazy

Reference

  1. RABAKA, Reiland. The Hip Hop Movement: From R&B and the Civil Rights Movement to Rap and the Hip Hop Generation. 1. vyd. Lanham: Lexington Books, 2013. 516 s. Dostupné online. ISBN 9780739182437. S. 197. (anglicky) 
  2. EHRLICH, Dimitri. Young Soul Rebels. Vibe. 2002-02, svazek 10, čís. 2, s. 72. Dostupné online. ISSN 1070-4701. (anglicky) 
  3. OFORI-ATTA, Akoto. Is It a Wrap for Neo-Soul?. The Root . 2012-06-27. Dostupné online. (anglicky) 
  4. EDWARD NERO, Mark. What is Neo-Soul?. ThoughtCo . 2014-05-06. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Who and How of Neo Soul. The National Museum of African American Music . 2014-08-13 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (anglicky) 
  6. WHITE, Miles. Neo-soul. . Oxford Music Online . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-12. (anglicky) 
  7. Neo-Soul . Allmusic. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • VIDASOV, Jiří. Neo-soul, jeho kořeny a praktická kompozice neo-soulové písně. 2013. Diplomové práce. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Katedra hudební výchovy. Vedoucí práce Václav Krahulík.