Gabrielle Royová
Tento článek se zabývá Gabrielle Royová, tématem, které je dnes velmi důležité a zajímavé. Gabrielle Royová je téma, které vyvolalo debaty a diskuse v různých oblastech a probudilo zájem odborníků, akademiků a lidí obecně. V průběhu historie hrál Gabrielle Royová určující roli ve společnosti a jeho význam pokračuje i v současném světě. V tomto smyslu je nezbytné prohloubit znalosti a porozumění Gabrielle Royová, analyzovat jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme nabídnout úplnou a odhalující vizi Gabrielle Royová, obohacující debatu a pochopení tohoto velmi relevantního tématu.
| Gabrielle Royová | |
|---|---|
 Gabrielle Royová (1935) | |
| Narození | 22. března 1909 Saint Boniface |
| Úmrtí | 13. července 1983 (ve věku 74 let) Québec |
| Místo pohřbení | Cimetière La Souvenance |
| Povolání | spisovatelka, romanopiskyně, učitelka, povídkářka a novinářka |
| Žánr | tale a autobiografie |
| Významná díla | The Tin Flute Children of My Heart Street of Riches The Secret Mountain |
| Ocenění | Cena Feminy (1947) Literární cena generálního guvernéra (1947) Governor General's Award for English-language fiction (1947) Literární cena generálního guvernéra (1957) Governor General's Award for English-language fiction (1957) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Marcel Carbotte |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gabrielle Royová (22. března 1909 Winnipeg – 13. července 1983 Québec) byla kanadská frankofonní spisovatelka. Bývá označována za nejvýznamnějšího francouzsky píšícího kanadského autora. Třikrát získala cenu generálního guvernéra, nejprestižnější kanadské literární ocenění, v roce 1947 za Bonheur d'occasion, v roce 1957 za Rue Deschambault, v roce 1977 Ces enfants de ma vie.[1] Za knihu Bonheur d'occasion, svou prvotinu, v níž vykreslila ostře realistický portrét lidí ze Saint-Henri, dělnické čtvrti Montréalu, získala v roce 1947 i francouzské ocenění Prix Femina. V roce 1967 se stala rytířem Řádu Kanady. Původním povoláním byla učitelka. Poté pracovala jako novinářka v časopisech La Revue Moderne a Le Bulletin des agriculteurs.[2] Po obrovském úspěchu své prvotiny se začala živit literaturou.
Bibliografie
- Bonheur d'occasion (1945)
- La Petite Poule d'Eau (1950)
- Alexandre Chenevert (1954)
- Rue Deschambault (1955)
- La Montagne secrète (1961)
- La Route d'Altamont (1966)
- La Rivière sans repos (1970)
- Cet été qui chantait (1972)
- Un jardin au bout du monde (1975)
- Ma vache Bossie (1976)
- Ces Enfants de ma vie (1977)
- Fragiles lumières de la Terre (1978)
- Courte-Queue (1979)
- La Détresse et l'enchantement (1984)
- L'Espagnole et la Pékinoise (1987)
Reference
- ↑ Past GGBooks winners and finalists. Governor General's Literary Awards . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gabrielle Roy | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabrielle Royová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabrielle Royová
