V tomto článku se budeme tématu Gabinius věnovat z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout kompletní a detailní vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho vývoj v čase a výzvy, které představuje v současné společnosti. Kromě toho prozkoumáme různé názory a postoje k této záležitosti a také možná řešení a alternativy, které byly navrženy k řešení tohoto problému. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme našim čtenářům nabídnout široký a obohacující přehled, který jim umožní lépe porozumět důležitosti a složitosti Gabinius.
| Gabinius | |
|---|---|
| Rodné jméno | Vitrodorus |
| Narození | 4. století |
| Úmrtí | 374 Brigetio |
| Příčina úmrtí | vražda |
| Povolání | panovník |
| Znám jako | král Kvádů |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Gabinius (4. století? – 374 Brigetio) byl kvádský král ve druhé polovině 4. století, který byl na příkaz správce provincie Pannonia Valeria Marcelliana zavražděn. V některých zdrojích je uváděn jako Vitrodorus[1] syn kvádského krále Viduaria,[2] který vládl až do poloviny 4. století, či byl jeho bratrancem a po porážce Viduaria Konstantinem II. byl zvolen králem.
Pravděpodobně se rozhodl využít války císaře Valentiniana I. proti Alamanům, když v letech 371–372 spolu se Sarmaty a snad i Jazygy vtrhl do Panonie,[3] kde způsobil velké škody. V reakci na to císař Valentinianus I. nařídil posílení provincie Valeria stavbou dalších pevností na severní hranici říše. Římské jednotky započaly opevňovací práce i na protějším – kvádském – břehu Dunaje, na což Kvádové reagovali s pobouřením.[4][5] Celou situaci ještě zhoršil pretoriánský prefekt Maximinus, když díky svému vlivu a intrikami nechal jmenovat svého syna Marcelliana správcem provincie Valeria (dux Valeriae Ripensis). Tím nahradil Equitia, který byl ochoten od stavby pevností upustit, a který již za to převzal od Kvádů úplatek.[5] Gabinius apeloval na Marcelliana, aby zrušil výstavbu pevnosti a uzavřel s Kvády mírovou smlouvu, ale Marcellianus kvádské nabídky ignoroval. Nakonec Marcellianovou odpovědí bylo pozvání Gabinia v roce 374 na jednání do římského tábora Brigetia. Po skončení jednání na hostině byl Gabinius na příkaz Marcelliana úkladně zavražděn.[6] Tento akt pobouřil Kvády natolik, že nečekaně překročili Dunaj do Panonie, kde zabili mnoho Římanů, kteří byli v té době zaměstnáni sklizní. Ti, co nebyli zabiti, byli odvlečeni do zajetí. Celá msta byla téměř korunována zajetím Constantie, dcery Constantia II., cestující tehdy na západ na svatbu s mladým Gratianem. Constantii se před Kvády nakonec podařilo uniknout do Sirmia.[5] Kvádové se v roce 375 spojili s bývalými spojenci Sarmaty a dalšími barbary pustošili a drancovali území na jih od Dunaje. Magister militum v Illyricu Equitius vyslal proti nepřátelům dvě legie, které ale nedokázaly zkoordinovat svůj útok a v boji se Sarmaty byly poraženy.