V dnešním světě se Brigetio stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu, významu ve vědecké oblasti nebo vlivu na populární kulturu, Brigetio upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento článek se snaží důkladně prozkoumat všechny aspekty související s Brigetio, analyzovat jeho dopad v různých oblastech a nabízí komplexní a hloubkovou vizi tohoto fascinujícího tématu. Od jeho počátků až po současnou relevanci si tento článek klade za cíl poskytnout úplný a podrobný pohled na Brigetio a nabídnout čtenářům širší a bohatší pochopení tohoto fenoménu.
Brigetio | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°44′2″ s. š., 18°11′39″ v. d. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Brigetio | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brigetio také Bregaetium[1] bylo jedno z hlavních římských caster v Dolní Panonii. Nacházelo se na tehdejší Limes Romanus v blízkosti Dunaje, východně od řeky Arrabo, na cestě z Carnunta do Aquinca, v místech východně od dnešní Szőny, která je od roku 1977 součástí maďarského města Komárom.
Od roku 86 do konce 4. století zde sídlila římská legie Legio I Adiutrix.[1][2] Ve druhé polovině 4. století bylo Brigetio ohrožováno germánským kmenem Kvádů, který měl svá území na sever od Dunaje, na území dnešního Slovenska. V roce 374 zde byl na příkaz Ammiana Marceellina zavražděn kvádský král Gabinius, což jeho soukmenovce a jejich sarmatské spojence podnítilo k překročení Dunaje a ke zpustošení Panonie a Moesie.[3] O rok později v roce 375 chtěl zde vyhrocenou situaci řešit sám římský císař Valentinianus I., který se zde při cestě z Carnunta do Aquinca zastavil.[1] Při jednání s Kvády ho 17. listopadu roku 375 postihla apoplexie na jejíž následky zde zemřel.[4]