V dnešní době je Friedrich Tempsky tématem, které v naší společnosti získalo velký význam. Od svého vzniku vyvolal různé názory a debaty v různých oblastech. Dopad Friedrich Tempsky není omezen na jednu oblast, ale rozšiřuje se na více aspektů každodenního života. Proto je klíčové tuto problematiku důkladně analyzovat, pochopit její důsledky a důsledky. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Friedrich Tempsky a jeho vliv v různých kontextech s cílem podpořit širokou a kritickou vizi tohoto fenoménu.
Friedrich Tempsky | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1862 | |
Narození | 18. února 1821 Praha ![]() |
Úmrtí | 23. července 1902 (ve věku 81 let) Sankt Wolfgang ![]() |
Alma mater | polytechnika Vídeň |
Profese | politik, knihkupec a vydavatel |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Friedrich Tempsky, česky též Bedřich Tempský (27. února 1821 Praha[1] (uváděno též 18. února[2][3]) – 23. července 1902 Sankt Wolfgang im Salzkammergut[4][2][3]), byl rakouský nakladatel, knihkupec a politik německé národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Byl synem knihkupce Friedricha Tempského staršího.[3] Sám působil jako nakladatel a knihkupec v Praze. Řidil firmu F. Tempsky.[2] Vzdělání získal na výchovném ústavu v Stettenu ve Württembersku. Roku 1834 se přestěhoval po smrti otce za matkou do Vídně. Absolvoval obchodní oddělení polytechniky ve Vídni. 1. listopadu 1836 nastoupil do knihkupectví Karla Herolda. V roce 1840 se vrátil do rodné Prahy, kde převzal od ledna 1841 vedení jednoho místního knihkupectví a roku 1846 se stal jeho majitelem. Když během revolučního roku 1848 došlo ke zrušení cenzury, rozšířily se podnikatelské aktivity Friedrichy Tempského výrazněji i do nakladatelské činnosti. Zaměřoval se na vydávání školských učebnic. Vydával i dílo Františka Palackého, se kterým měl přátelské vztahy. Vydával i německé historické knihy. Od roku 1854 zasedal v pražské obchodní a živnostenské komoře. Od roku 1865 byl členem vedení České spořitelny a od roku 1868 radou jejího ředitelství. Byl také ředitelem České eskomptní banky a až do své smrti zasedal ve správní radě Buštěhradské dráhy.[3]
Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politického života. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Praha.[5] Ze zdravotních důvodů ovšem na mandát po skončení zasedání sněmu rezignoval.[3] K rezignaci došlo v listopadu 1862.[6]
Angažoval se rovněž v pražské komunální politice. V období let 1861–1864 byl obecním starším.[2] V obecním zastupitelstvu zasedal až do odchodu Němců ze zastupitelstva.[3]
Roku 1872 získal Řád Františka Josefa. Zemřel v červenci 1902 na letním bytě v Sankt Wolfgangu.[3]