V tomto článku budeme analyzovat význam Fridrich Sasko-Altenburský v dnešní společnosti. Fridrich Sasko-Altenburský je již dlouhou dobu tématem debat a diskuzí a jeho vliv v různých oblastech lidského života je nepopiratelný. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Fridrich Sasko-Altenburský nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Prostřednictvím této analýzy prozkoumáme jeho dopad na kulturu, ekonomiku, politiku a technologie a zamyslíme se nad jeho významem v současném světě. Díky rozhovorům s odborníky a statistickým údajům zjistíme, jak Fridrich Sasko-Altenburský utvářel způsob našeho myšlení a jednání a jak nadále hraje klíčovou roli v každodenním životě lidí.
Fridrich Sasko-Altenburský | |
---|---|
vévoda sasko-hildburghausenský vévoda sasko-altenburský | |
![]() vévoda Fridrich (cca 1790) | |
Narození | 29. dubna 1763 Hildburghausen |
Úmrtí | 29. září 1834 (71 let) Altenburg |
Manželka | Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická |
Potomci | Josef Jiří Karel Fridrich Sasko-Hildburghausenský Šarlota Sasko-Hildburghausenská Karolína Augusta Sasko-Altenburská Josef Sasko-Altenburský Frederika Luisa Marie Karolína Augusta Kristýna Sasko-Altenburská Tereza Sasko-Hildburghausenská Luisa Sasko-Hildburghausenská František Fridrich Karel Ludvík Jiří Jindřich Sasko-Altenburský Jiří Sasko-Altenburský Fridrich Vilém Karel Josef Ludvík Jiří Sasko-Altenburský Maxmilián Karel Adolf Jindřich Sasko-Altenburský Eduard Sasko-Altenburský |
Rod | Wettinové |
Dynastie | Sasko-hildburghausenští |
Otec | Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský |
Matka | Ernestina Sasko-Výmarská |
Příbuzní | Kristiana Žofie Karolína Sasko-Hildburghausenská a Žofie Sasko-Hildburghausenská (sourozenci) Pavlína Württemberská, Bedřich Württemberský, Šarlota Württemberská, August Württemberský a Prince Karl of Württemberg[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Fridrich se narodil jako nejmladší dítě, ale jediný syn Arnošta Fridricha III. Sasko-Hildburghausenského a jeho třetí manželky Ernestiny Sasko-Výmarské.
Fridrich se stal po otcově smrti sasko-hildburghausenským vévodou v roce 1780, když mu bylo sedmnáct let; z toho důvodu převzal jeho prastrýc Josef Sasko-Hildburghausenský jeho jménem regentství, které skončilo Josefovou smrtí v roce 1787.
Do roku 1806 byl podrobený omezením císařské debutní komise, kterou se sasko-hildburghausenské vévodství umístilo pod úřední správou, a to kvůli nezřízené finanční politice Fridrichových předchůdců. V roce 1806 se Fridrich připojil k Rýnskému spolku a v roce 1815 k Německému spolku.
3. září 1785 se Fridrich v Hildburghausenu oženil se Šarlotou Georginou Meklenbursko-Střelickou, se kterou měl dvanáct dětí:
Fridrich byl považován za oblíbeného a inteligentního. Za jeho vlády spolu s jeho krásnou ženou, dosáhl kulturní život v malém městečku svého vrcholu. Čas tam trávilo tolik básníků a umělců, že se Hildburghausenu přezdívalo "Klein-Weimar" (Malý Výmar). Když v roce 1825 zemřel poslední sasko-gothajsko-altenburský vévoda bez potomků, rozhodli se ostatní větve rodu o přerozdělení Ernestinských vévodství. 12. listopadu 1826 se stal Fridrich sasko-altenburským vévodou.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick, Duke of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.
Předchůdce: Arnošt Fridrich III. |
![]() |
Sasko-hildburghausenský vévoda 1780–1826 |
![]() |
Nástupce: stal se sasko-altenburským vévodou |
Předchůdce: Fridrich IV. jako vévoda sasko-gothajsko-altenburský |
![]() |
Sasko-altenburský vévoda 1826–1834 |
![]() |
Nástupce: Josef Sasko-Altenburský |