Ernestina Sasko-Výmarská

Dnes se ponoříme do vzrušujícího světa Ernestina Sasko-Výmarská, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku až po svůj dopad na dnešní společnost hraje Ernestina Sasko-Výmarská zásadní roli v každodenním životě lidí a vyvolává nekonečné debaty a kontroverze. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme mnoho aspektů Ernestina Sasko-Výmarská, prozkoumáme jeho vliv na různé aspekty moderního života a analyzujeme jeho vývoj v průběhu času. Ponořte se do této cesty objevování a připojte se k nám při zkoumání Ernestina Sasko-Výmarská ve všech jeho dimenzích.

Ernestina Sasko-Výmarská
sasko-hildburghausenská vévodkyně
Portrét
Doba vlády1. července 1758 - 23. září 1780
Úplné jménoErnestina Augusta Žofie
Narození4. ledna 1740
Výmar
Úmrtí10. června 1786 (46 let)
Hildburghausen
Sňatek1. července 1758
ManželArnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
PotomciŽofie Sasko-Hildburghausenská
Kristýna Žofie Karolína Sasko-Hildburghausenská
Fridrich Sasko-Altenburský
DynastieWettinové
OtecArnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
MatkaŽofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
PříbuzníArnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Ernestina Albertina Sasko-Výmarská a Bernardina Kristýna Sofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (sourozenci)
Šarlota Sasko-Hildburghausenská, Josef Sasko-Altenburský, Tereza Sasko-Hildburghausenská, Luisa Sasko-Hildburghausenská, Jiří Sasko-Altenburský, Eduard Sasko-Altenburský, Fridrich Sasko-Altenburský[1], Augusta Sasko-Altenburská[1], Frederika Sasko-Altenburská[1], František Fridrich Sasko-Altenburský[1], Fridrich Sasko-Altenburský[1] a Maxmilián Karel Adolf Sasko-Altenburský[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernestina Sasko-Výmarská (4. ledna 1740, Výmar – 10. června 1786, Hildburghausen) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.

Život

Ernestina Augusta Žofie se narodila jako dcera Arnošta Augusta I. Sasko-Výmarsko-Eisenašského a jeho druhé manželky, Žofie Šarloty Braniborsko-Bayreuthské.

1. července 1758 se Ernestina v Bayreuthu provdala za Arnošta Fridricha III. Sasko-Hildburghausenského. Sňatek byl sjednán na příkaz její tety dánské královny Žofie Magdaleny Braniborské. Ta byla ženichovou bývalou tchýmí z jeho předchozího manželství. Arnošt Fridrich byl těžce zadlužen a Ernestino věno pro něj bylo důležité.

Carl Barth popsal vévodkyni následovně: "...kromě jemného půl šilhání jednoho oka, byla krásná, dobře stavěná dáma, která se vášnivě zaměstnávala hudbou (lesní roh, flétna, klavír a housle). Zápasila, jezdila, lovila na koních i pěšky jako muž, obvykle v kostýmu Amazonky a těsně sedících kalhotách z jelení kůže, sedící na koni jako Amazonka. Ona osobně vedla rytířské cvičení korunního prince...".

Christian Friedrich von Stocmeier byl jmenován hospodářským správcem. Zlepšení napjaté finanční situace země, které zařídil, ale nemohlo zabránit státnímu bankrotu. V roce 1769 byla země zařazena pod císařskou konfiskaci a debetní komice se pokusila upevnit finanční situaci.

Po smrti jejího manžela v roce 1780 odešla z veřejnosti. Žila v tzv. domě Fischbergsche na hildburghausenském trhu a zabývala se především hudbou. Princ Josef Sasko-Hildburghausenský se stal opatrovníkem jejího syna Fridricha, který byl ještě nezletilý.

Potomci

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Ernestine of Saxe-Weimar na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Sasko-hildburghausenská vévodkyně
Předchůdce:
Kristýna Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská 		1758–1780
Ernestina Sasko-Výmarská 		Nástupce:
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická