František Xaver Bakeš

V dnešním světě se František Xaver Bakeš stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra publika. Od svého dopadu na společnost až po vliv na globální ekonomiku je František Xaver Bakeš tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie hrál František Xaver Bakeš zásadní roli v různých aspektech každodenního života a jeho význam dnes stále roste. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam František Xaver Bakeš a jeho dopad v různých oblastech a nabídneme kompletní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.

František Xaver Bakeš
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
Narození7. prosince 1833
Šaratice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. listopadu 1917 (ve věku 83 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťLucie Bakešová
DětiJaroslav Bakeš
František Kyselka
PříbuzníJindřich Wankel (tchán)
Profesepedagog, učitel, etnograf, sběratel lidové slovesnosti a sběratel lidových písní
CommonsFrantišek Xaver Bakeš
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Bakeš (7. prosince 1833 Šaratice[1] – 6. listopadu 1917 Brno[2])[3] byl český učitel, hudebník, velkostatkář a politik, počátkem 20. století poslanec moravského zemského sněmu.

Život

Narodil se jako nemanželský syn Františky Bakešové a svého prastrýce Františka Boháče. V roce 1859 se mu narodil nemanželský syn František Kyselka, pozdější člen brněnské městské rady a předseda školské a kulturní komise.[4]

V roce 1852 vystudoval učitelský ústav a poté nastoupil od roku 1852 jako podučitel v Šaraticích. Od roku 1859 učil v Telnici, od roku 1860 v Boskovicích a roku 1861 byl jmenován naudučitelem ve Velkém Ořechově, od roku 1866 v Blansku. V roce 1874 se vrátil do Ořechova a učil zde coby nadučitel do roku 1888. Mezitím se roku 1870 velkostatek v Ořechovičkách, jehož správě se po odchodu do penze v roce 1888 věnoval. Zde prosazoval nové (pokrokové) metody v zemědělství. Od roku 1875 byl jednatelem Hospodářského brněnského spolku a od roku 1897 členem komise pro vyměřování osobní daně. Založil Akciovou sladovnu v Rajhradě, kde se počátkem 20. století uvádí jako místopředseda jejího vedení. Spolu s manželkou pořádali v Troubsku v 90. letech zemědělské výstavy (v roce 1895 prezentoval svůj region i na výstavě v Praze).[3]

Zasedal za Stranu konzervativního velkostatku na Moravském zemském sněmu, kam byl zvolen v zemských volbách roku 1906 za kurii velkostatkářskou, ve II. sboru.[3]

Dne 17. 8. 1870 se oženil s Lucií Wanklovou, dcerou doktora Jindřicha Wankla. František s manželkou Lucií a s jejich synem lékařem Jaroslavem Bakešem založili 21. června 1928 spolek Dům útěchy (dnešní Masarykův onkologický ústav).[5] Své manželce pomáhal při její práci etnografky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné online. S. 152.  Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine.
  4. ↑ http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=12260
  5. ↑ Masarykovův onkologický ústav léčí rakovinu už 75 let

Literatura

  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 72. 

Související články

Externí odkazy