František Tonner

V tomto článku prozkoumáme téma František Tonner a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty společnosti. František Tonner je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a jeho význam přesahuje hranice a kultury. V průběhu historie hrál František Tonner zásadní roli ve vývoji společnosti a jeho vliv zůstává významný i dnes. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty František Tonner a jeho význam v oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a každodenní život. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky František Tonner a jak může ovlivnit způsob, jakým žijeme a komunikujeme v moderním světě.

František Tonner
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1874[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní strana
Narození20. září 1837
Zdíkov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. února 1934 (ve věku 96 let)
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStarý městský hřbitov v Písku
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profesepedagog, učitel, chemik a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Tonner (20. září 1837 Zdíkov – 22. února 1934 Písek[2]) byl rakouský a český pedagog a politik, v 70. letech 19. století krátce poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Studoval na gymnáziu v Praze a Písku, kde maturoval roku 1855. Pak vystudoval přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1860 získal ve Vídni kvalifikaci pro výuku chemie a přírodopisu na reálných školách. Téhož roku vznikla v Písku česká reálka a Tonner sem nastoupil jako učitel chemie. V roce 1870 se stal ředitelem písecké reálky a školu vedl po dobu 25 let. Ve funkci ředitele se mu podařilo převzetí chodu školy státem roku 1886 a prosazení výstavby nové školské budovy. Získal titul školního rady. Do penze odešel na vlastní žádost roku 1895. Přednášel chemii ve večerních kurzech. Napsal Učebnici lučby organické pro vyšší reálky a Chemickou technologii pro vyšší dívčí školy. Kromě toho byl veřejně aktivní. V březnu roku 1872 zasedl do výboru Občanské záložny v Písku a v srpnu 1872 povýšil na ředitele kanceláře této záložny. Dosáhl finanční stabilizace záložny a od roku 1874 byl jejím ředitelem, přičemž jím zůstal až roku 1920. Roku 1890 si záložna postavila nové sídlo. Přispíval do regionálního tisku, popularizoval meteorologii (v Písku zřídil meteorologickou stanici).[3]

V 70. letech 19. století se krátce zapojil do zemské politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen za Národní stranu (staročeskou) na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Písek).[4] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu. V doplňovacích volbách roku 1874 nekandidoval a místo něj byl do sněmu zvolen Lambert Hessler.[5]

Zemřel ve vysokém věku roku 1934. Byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice v Písku.[3]

Příbuzenstvo

  • Bratr August Tonner (1823–1890), někdy uváděný s křestním jménem Augustin,[6] byl veřejně činný právník, novinář, manažer a úředník.[7]
  • Bratr Emanuel Tonner (1839–1900) byl známý středoškolský profesor, ředitel obchodní akademie, spisovatel a politik.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ SOA Třeboň, Matrika zemřelých Písek 66A, s. 137
  3. ↑ a b Home Aktuality Regionální výročí Září 2012 . knih-pi.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  6. ↑ Viz např. autoritní záznam v NK ČR Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.
  7. ↑ August Tonner. Světozor. 1890-09-19, roč. 24, čís. 43, s. 507. Dostupné online . 
  8. ↑ …Emanuela Tonnera…. Národní listy. 1900-04-05, roč. 40, čís. 94, s. 6. . 

Externí odkazy