V tomto článku prozkoumáme téma František Tonner a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty společnosti. František Tonner je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a jeho význam přesahuje hranice a kultury. V průběhu historie hrál František Tonner zásadní roli ve vývoji společnosti a jeho vliv zůstává významný i dnes. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty František Tonner a jeho význam v oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a každodenní život. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky František Tonner a jak může ovlivnit způsob, jakým žijeme a komunikujeme v moderním světě.
František Tonner | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1873 – 1874[1] | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní strana |
Narození | 20. září 1837 Zdíkov ![]() |
Úmrtí | 22. února 1934 (ve věku 96 let) Písek ![]() |
Místo pohřbení | Starý městský hřbitov v Písku |
Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
Profese | pedagog, učitel, chemik a politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Tonner (20. září 1837 Zdíkov – 22. února 1934 Písek[2]) byl rakouský a český pedagog a politik, v 70. letech 19. století krátce poslanec Českého zemského sněmu.
Studoval na gymnáziu v Praze a Písku, kde maturoval roku 1855. Pak vystudoval přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1860 získal ve Vídni kvalifikaci pro výuku chemie a přírodopisu na reálných školách. Téhož roku vznikla v Písku česká reálka a Tonner sem nastoupil jako učitel chemie. V roce 1870 se stal ředitelem písecké reálky a školu vedl po dobu 25 let. Ve funkci ředitele se mu podařilo převzetí chodu školy státem roku 1886 a prosazení výstavby nové školské budovy. Získal titul školního rady. Do penze odešel na vlastní žádost roku 1895. Přednášel chemii ve večerních kurzech. Napsal Učebnici lučby organické pro vyšší reálky a Chemickou technologii pro vyšší dívčí školy. Kromě toho byl veřejně aktivní. V březnu roku 1872 zasedl do výboru Občanské záložny v Písku a v srpnu 1872 povýšil na ředitele kanceláře této záložny. Dosáhl finanční stabilizace záložny a od roku 1874 byl jejím ředitelem, přičemž jím zůstal až roku 1920. Roku 1890 si záložna postavila nové sídlo. Přispíval do regionálního tisku, popularizoval meteorologii (v Písku zřídil meteorologickou stanici).[3]
V 70. letech 19. století se krátce zapojil do zemské politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen za Národní stranu (staročeskou) na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Písek).[4] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu. V doplňovacích volbách roku 1874 nekandidoval a místo něj byl do sněmu zvolen Lambert Hessler.[5]
Zemřel ve vysokém věku roku 1934. Byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice v Písku.[3]