Dnes je František Pavlok vysoce relevantní téma, které je diskutováno a analyzováno v mnoha oblastech. Od politiky po vědu, František Pavlok upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti. Jeho dopad je nepopiratelný a jeho vliv se rozšiřuje na různé aspekty moderní společnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty František Pavlok, jeho důsledky a možná řešení. Od jeho historie až po budoucnost se ponoříme do podrobné analýzy, která se snaží osvětlit toto dnes velmi důležité téma.
František Pavlok | |
---|---|
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Česká agrární str. |
Narození | 15. května 1865 Řepiště ![]() |
Úmrtí | 3. listopadu 1928 (ve věku 63 let) Řepiště ![]() |
Místo pohřbení | hřbitov Řepiště |
Děti | Bohumil Pavlok |
Profese | politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Pavlok (15. května 1865 Řepiště[1] – 3. listopadu 1928 Řepiště[2][3]) byl rakouský a český politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Vyrůstal v chudé rodině, byl sirotkem. Vychodil dvoutřídní obecnou školu. Později se ovšem stal starostou domovské obce Řepiště.[3] Byl předsedou Národního domu ve Frýdku, předsedou českého starostenského odboru pro okres frýdecký a silničního výboru.[2]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady za obvod Slezsko 12. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků.[4] K roku 1911 se profesně uvádí jako majitel statku.[5] V parlamentu se zaměřoval na otázky podpory zemědělců, prosazoval výstavbu sirotčinců a obhajoval zájmy Čechů ve Slezsku.[3]
Zemřel na rakovinu[3] v listopadu 1928.[2]
Jeho synem byl spisovatel Bohumil Pavlok (1922–2002).[6]