František Krásný
V následujícím článku se tématu František Krásný budeme věnovat z různých pohledů s cílem poskytnout úplný a podrobný pohled na toto téma. Budou analyzovány základní aspekty, prozkoumány různé názory a budou prezentovány konkrétní případy, které ilustrují důležitost a relevanci František Krásný dnes. Stejně tak budou prezentována relevantní data, aktualizované statistiky a bude ponořen do dopadu, který má František Krásný v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout čtenáři solidní a aktuální znalosti o František Krásný, aby tomuto tématu důkladně porozuměl a vytvořil si na něj vlastní názor.
| František Krásný | |
|---|---|
.jpg) František Krásný v sokolském kroji | |
| Narození | 6. července 1865 Koterov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. června 1947 (ve věku 81 let) Mariánské Lázně  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni (1892–1895) |
| Povolání | architekt, stavitel a projektant |
| Ovlivněný | Karl von Hasenauer Otto Wagner |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Krásný (6. července 1865, Koterov[1] – 14. června 1947, Mariánské Lázně) byl český architekt.
Životopis
Rodák z plzeňského Koterova, studoval architekturu ve Vídni u prof. Hasenauera a prof. Otto Wagnera. Byl významnou osobností nástupu secese, jeho rané stavby patří k nejstarším secesním domům ve střední Evropě. Angažoval se v činnosti spolku Sokol, pro který navrhl řadu budov.
Stavby a návrhy
- řada staveb ve Vídni
- soutěžní návrh na budovu městského divadla v Plzni
- Fodermayerův dům čp. 167–168 na rohu Smetanovy a Prešovské ulice v Plzni (1897) (původní podoba domu se nedochovala)
- Kestřánkova vila Marie čp. 451 na Karlovarské třídě č. 70 v Plzni (1898)
- dům čp. 140 ve Smetanově ulici č. 3 v Plzni (1897–1898)
- dům čp. 166 ve Smetanově ulici č. 4 v Plzni (1897–1898)
- dům čp. 218 v Riegrově ulici č. 13 v Plzni (1900)
- sokolovna v Litomyšli (1924–1925)
- přestavba Michnova paláce na Tyršův dům v ulici Na Újezdě v Praze (1925)
- přestavba Sokolovny v Poděbradech (1926–1927)
- sokolovna v Novém Kníně (1927)
- budova Spolku architektů a inženýrů (SIA) na náměstí Curierových v Praze 1 (1927–1928)
- modernizace Občanské záložny v Kopeckého sadech v Plzni (1928)
- přestavba domu na Senovážném náměstí 23 v Praze (1928–1929)
- přestavba domu na sokolovnu v Plzni-Koterově (1929)
- sokolovna v Kuřimi (1929) a Přešticích
- sokolovna Nové Město nad Metují (1930)
Odkazy
Spisy
- Alžběta Birnbaumová, František Krásný, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba, Praha : Knihkupectví a nakladatelství Československé obce sokolské, 1938 (nové vyd. 1948)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Starý Plzenec
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Krásný na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Krásný
- Krásný udělal z Plzně českou kolébku secese Archivováno 10. 3. 2007 na Wayback Machine.
