František Kohout (zednický učeň)

František Kohout
Narození7. dubna 1951
Úmrtí20. srpna 1969 (ve věku 18 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíprůstřel hlavy
BydlištěJeruzalémská ulice v Praze
Vzdělánízednický učeň
ZaměstnavatelPražský stavební podnik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Symbolická rakev se jmény pěti obětí usmrcených pořádkovými silami ve dnech 20. a 21. srpna 1969 při potlačování demonstrací v Praze a Brně Symbol Lidových milic (ilustrační foto) Pamětní deska věnovaná památce Vladimíra Kruby a Františka Kohouta v Praze

František Kohout (7. dubna 1951 – 20. srpna 1969, Praha) byl jednou ze tří pražských obětí při potlačování demonstrací (20. srpna 1969 a 21. srpna 1969) k 1. výročí obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy (resp. k 1. výročí sovětské okupace).

Podrobněji

František Kohout se narodil 7. dubna 1951 František Kohout bydlel v Jeruzalémské ulici v Praze a v roce 1969 byl zednickým učněm u Pražského stavebního podniku.

V Praze na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava se scházeli lidé každý den v podvečer a to již od 16. srpna 1969 a každý den jich bylo více. Dne 20. srpna 1969 jejich množství kulminovalo a posléze vyústilo v centru Prahy v mohutné střety mezi demonstranty a zasahujícími pořádkovými jednotkami.

K první střelbě ostrou municí do demonstrantů došlo v Králodvorské ulici, která se nachází za Prašnou branou, spojuje severní část náměstí Republiky, přetíná křižovatku ulic U Obecního domu a U Prašné brány, aby nakonec skončila v Celetné ulicí. Jednotky Lidových milicí byly rozmístěny v prostoru na rohu ulice U Obecního domu, odkud jejich ozbrojení příslušníci začali samopaly střílet z nákladního automobilu do davu. V prostoru křižovatky ulic Králodvorská a „U Prašné brány“ byl kolem (22. hodiny večerní) střelbou z větší vzdálenosti (nejspíše se jednalo o „nepovedené varovné výstřely“) smrtelně zasažen osmnáctiletý zednický učeň František Kohout (průstřel hlavy a následné masivní poranění mozku) a o několik kroků dál (směrem do Rybné ulice, přesněji: na křižovatce ulic Rybná a Králodvorská; nejspíše odraženými střelami) devatenáctiletý elektrikář Vladimír Kruba.

Okamžiky předcházející i ty bezprostředně následující po smrtelném zranění Františka Kohouta popsal na policii svědek – pan Zdeněk Kubík.

Již z rohu Celetné ulice jsem viděl, že u Prašné brány je nějaký dav lidí, že je tam velký křik a nějací lidé házejí dlažební kostky směrem k Prašné bráně, kde stála obrněná vozidla Veřejné bezpečnosti. Já jsem se až k tomuto davu nedostal. Zůstal jsem stát opodál mezi menšími hloučky. Najednou se dav obrátil a dal se do pohybu směrem ke Staroměstskému náměstí. Otočil jsem se, abych šel ve stejném směru. V tu chvíli jsem zaslechl výstřely. Zdálo se mi, že jich bylo několik rychle za sebou jako dávka ze samopalu. Ohlédl jsem se a najednou vidím, jak po mé pravé ruce padá k zemi nějaký kluk. Viděl jsem, že mu z hlavy teče krev. Jak padal, tak jsem ho nestačil zachytit, upadl na zem, ani nic neříkal. Vzal jsem ho za ruku a nějací lidé ho chytli za druhou ruku a za nohy. Někdo volal, že je třeba ho odvézt do nemocnice a tak jsme ho táhli k automobilu, který v ulici stál. Ten automobil stál u chodníku před obchodem se starožitnostmi, měl otevřené dveře a byl otočen směrem k Staroměstskému náměstí. Stál u něj nějaký muž, oblečen v oblek a bílou košili. Naložili jsme toho kluka do auta a on odjel ...

Zdeněk Kubík, protokol z vyšetřování smrti Františka Kohouta,

František Kohout utrpěl devastující zranění mozku a byl odvezen co nejrychleji ochotným řidičem do nemocnice Na Františku, ale zdejší lékařská pomoc (okamžitá operace) již byla marná. Policie během svého vyšetřování objevila stanoviště střelce. Dokonce bylo nalezeno i několik vystřelených nábojnic ze samopalu. Navíc byla k dispozici i střela vyjmutá při pitvě z hlavy oběti. Tehdejší velitel zásahu nevydal pokyn k palbě, jednalo se nejspíše o vlastní iniciativu střelce / střelců, jehož / jejichž identita nebyla ani tehdy ani později odhalena.

Pamětní deska

Jméno Františka Kohouta připomíná pamětní deska, která vznikla díky občanskému spolku „Pomníky obětem bezpráví“ v rámci iniciativy „Srpen 1969“ a projektu „Černé šeříky“. Iniciátorem projektu byl předseda spolku „Pomníky obětem bezpráví“ – historik a genealog Lukáš Cvrček. Pamětní deska byla financována členy spolku „Pomníky obětem bezpráví“ z darů soukromých osob.

Pamětní deska se nachází na fasádě (vnější zdi) Grand Hotelu Bohemia Byla slavnostně odhalena dne 21. srpna 2019 za přítomnosti starosty Pavla Čižinského, radních a dalších zástupců radnice Prahy 1.

Autorem výtvarného návrhu pamětní desky je sochař Jakub Grec, který (bez nároku na honorář) desku vytvořil a rovněž zajistil její instalaci. Horní část pamětní desky je tvořena betonovým reliéfem. Ten znázorňuje motiv pražské dlažby. Kompaktní povrch dlažby je narušen dvěma chybějícími dlažebními kostkami, které symbolizují dva zbytečně zmařené mladé lidské životy. (Deska je společná jak pro Františka Kohouta, tak i pro Vladimíra Krubu.) Dolní část pamětní desky doplňuje kovová tabulka s českým a anglickým textem.

Ocenění

V roce 2009 mu byla in memoriam udělena Cena Václava Bendy. Medaile zůstala uložena v Ústavu pro studium totalitních režimů, protože se nepodařilo vyhledat žádného z příbuzných Františka Kohouta ani nikoho z jeho přátel či známých.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V srpnu roku 1969 si tehdy připomínali první výročí okupace desítky tisíc lidí a to nejen v Praze, ale také v Brně, Liberci, Bratislavě, Ústí nad Labem a dalších městech. Proti demonstrantům bylo nasazeno (kromě jednotek vojenské bezpečnosti a oddílů ministerstva vnitra) také asi 27 tisíc příslušníků Lidových milicí a 20 tisíc vojáků. Zadrženo bylo celkem asi 2400 lidí.
  2. ↑ Podle bádání historiků v archivech (rok 2019) bylo dokumentováno, že v souvislosti s nasazením příslušníků SNB, Lidových milic, pohraničníků a vojáků proti demonstracím v srpnu roku 1969 zahynulo nejméně sedm lidí, tedy o 2 více, než se uvádí v oficiálních statistikách.
  3. ↑ Podle zjištění historiků (rok 2019) byl počet zraněných lidí v srpnu 1969 rovněž vyšší, než se dosud uvádělo (31 lidí). Střelba (především ozbrojených příslušníků Lidových milic) zranila v Brně 29 osob a v Praze 21 osob.
  4. ↑ V reakci na zprávu o zastřelení Františka Kohouta a Vladimíra Kruby v Praze se dne 21. srpna 1969 kolem poledne (kolem 11:30) pokusil demonstrativně upálit v Brně na třídě Obránců míru (dnes – 2019 – Joštova ulice) devatenáctiletý Jan Polášek, který byl ale kolemjdoucími občany včas uhašen (přežil s popáleninami na 40 procentech těla). Po potlačení srpnových demonstrací byl Jan Polášek v komunistickém tisku označen za „charakteristického extrémistu“. Jeho čin byl policií interpretován jako „signál k činnosti a aktivnímu vystoupení protisocialistických živlů proti příslušníkům bezpečnosti“.
  5. ↑ Šeříky upomínají na květiny, kterými Češi vítali sovětskou Rudou armádu v květnu roku 1945. Jejich zčernání symbolizuje změnu kladného postoje české společnosti k Sovětskému svazu po srpnové okupaci Československa v roce 1968.
  6. ↑ Spolek „Pomníky obětem bezpráví“ hodlá postupně vytvořit pamětní desky věnované všem československým obětem, kteří zahynuli vinou okupačních vojáků v letech 1968 až 1991. (Řádově se jedná o stovky lidí po celém území bývalého Československa.)
  7. ↑ Na adrese: Králodvorská 652/4, 110 00 Praha – Staré Město, na rohu ulic Rybná a Králodvorská, GPS souřadnice: GPS: 50°5'15.898"N, 14°25'35.439"E, 50.0877494N, 14.4265108E.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t CVRČEK, Lukáš. Oběti potlačení protiokupačních protestů v srpnu 1969 – Vladimír Kruba (narozen 12. července 1950; zemřel 20. srpna 1969) . www srpen1969 cz, 2015-08-16 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l CHURAVÝ, Mojmír, Ing.; PETRÁŠOVÁ, Brigita. Pamětní deska Vladimír Kruba a František Kohout . Umístění: Praha 1, Králodvorská 652/4, roh ulic Rybná a Králodvorská, vnější zeď Grand Hotelu Bohemia; Souřadnice: N50°5'15.9 E14°25'35.43: Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2019-09-21 . Pamětní deska byla slavnostně odhalena 21. srpna 2019. Jejím autorem je sochař Jakub Grec. Součástí desky je i betonový plastický reliéf dlažby, který dvěma chybějícími kostkami symbolizuje dva zmařené mladé lidské životy. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Protesty v srpnu 1969 režim krvavě potlačil. V Praze a Brně na ulicích umírali lidé . ct24 ceska televize cz, 2019-08-20 . Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h Uctění památky – V Praze byla odhalena pamětní deska zastřeleným z roku 1969 . www tyden cz, 2019-08-21 . Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Sedm mrtvých. Srpen 1969 má víc obětí, než se dosud vědělo . www euro cz, 2019-08-19 . Dostupné online. 
  6. ↑ Zastřelili je při útěku: Praha 1 vyvěsila pamětní desku zabitým mladíkům v srpnu 1969 . www blesk cz, 2019-08-21 . Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Dva demonstranti zastřelení v srpnu 1969 mají v Praze 1 novou pamětní desku . www prazsky patriot cz, 2019-08-21 . Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Praha 1 – Pamětní deska Vladimíru Krubovi a Františku Kohoutovi . www pametni mista usd cas cz . Dostupné online. 
  9. ↑ a b Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2009 . Ústav pro studium totalitních režimů, 2009 . Dostupné online. 

Literatura

Související články

Portály: Lidé | Česko | Historie | Komunistický režim v Československu | Praha