František Cubr

Tento článek se bude zabývat problémem František Cubr, který se dnes stal velmi aktuálním tématem. Již několik let vzbuzuje František Cubr velký zájem o různé oblasti a je předmětem debat, analýz a úvah odborníků a vědců. Jeho vliv a dopad na současnou společnost vedl k četným studiím, výzkumům a projektům, které se mu v různých oblastech věnují a snaží se porozumět jeho mnoha aspektům a účinkům. Tento článek si proto klade za cíl prozkoumat a ponořit se do různých dimenzí, které obklopují František Cubr, s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.

František Cubr
Narození8. ledna 1911
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. června 1976 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFakulta architektury ČVUT
Povoláníarchitekt, učitel, kurátor a vysokoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Cubr (8. ledna 1911 Praha – 30. června 1976 Praha) byl český architekt a pedagog.[1]

Život

Mezi roky 1928 a 1934 studoval Cubr na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Roku 1937 založil spolu se Zdeňkem Pokorným architektonický ateliér. Po druhé světové válce patřil mezi spoluzakladatele Stavoprojektu (1948). V něm roku 1949 založil a vedl jeden z jeho ateliérů. Během padesátých let 20. století připravoval prezentaci Československa na Světové výstavě (EXPO) 1958 v belgickém Bruselu. Posléze se podílel i na následující výstavě, která se konala v roce 1967 v kanadském Montréalu. Roku 1960 se stal profesorem architektury na ČVUT v Praze a o osm let později (1968) profesorem Školy architektury Akademie výtvarných umění Praha.[1]

Jeho dcera je akademická malířka Magdalena Cubrová a vnučka filmařka Kristina Weiserová. [2]

Mezi Cubrova díla se vedle prezentací na Světových výstavách řadí též rekonstrukce Jiřského kláštera na Pražském hradě, Československé velvyslanectví v Athénách, Ústřední telekomunikační budova v Praze. Mezi osobnosti, které Cubr pedagogicky vedl, patří například Eva Jiřičná, Zdenka Marie Nováková, Václav Aulický, Emil Přikryl, Václav Girsa nebo Jiří Suchomel.[1][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c František Cubr . Brno: Archiweb . Dostupné online. 
  2. ↑ BERGMAN, Richard. Magdalena Cubrová. 1. vyd. Praha: MaxiArt, 2008. 77 s. ISBN 978-80-904244-0-1. S. 10. 
  3. ↑ Emil Přikryl . Brno: Archiweb . Dostupné online. 

Literatura

  • VOLF, Petr. František Cubr – architekt stylu. 1. vyd. Praha: Gasset, 2014. 225 s. ISBN 978-80-87079-38-6. 

Externí odkazy