Fluorid rhenistý

V tomto článku se bude téma Fluorid rhenistý zabývat z různých pohledů a diskuzí. Fluorid rhenistý je téma, které vyvolalo zájem a debaty v různých oblastech a vyvolalo velká očekávání mezi odborníky i širokou veřejností. V následujících řádcích budou prozkoumány důsledky, dopady a možná řešení související s Fluorid rhenistý, abychom na toto téma nabídli komplexní a poučnou vizi. Kromě toho budou zohledněny různé názory a přístupy, aby se analýza obohatila a poskytla vícerozměrný pohled na Fluorid rhenistý.

Fluorid rhenistý
Struktura molekuly
Struktura molekuly
Obecné
Systematický názevfluorid rhenistý
Ostatní názvyheptafluorrhenium
Anglický názevRhenium heptafluoride
Německý názevRheniumheptafluorid
Sumární vzorecReF7
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS17029-21-9
Vlastnosti
Molární hmotnost319,196 g/mol
Teplota tání48,3 °C
Teplota varu73,72 °C
Hustota4,3 g/cm3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid rhenistý je anorganická sloučenina se vzorcem ReF7. Patří mezi halogenidy s prvkem v oxidačním čísle VII. Jde o žlutou látku s nízkým bodem tání, jediný existující tepelně stálý fluorid s kationtem v oxidačním čísle +7.

Příprava

Fluorid rhenistý může být připraven slučováním prvků při teplotě 400 °C.[1]

2 Re + 7 F2 → 2 ReF7

Reakce

Reakcí s donory fluoridů, např. CsF, vytváří anion ReF -
8
  s čtvercově antiprizmatickou strukturou.[2] S fluoridem antimoničným, akceptorem fluoridů, tvoří kation ReF +
6
 .[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhenium heptafluoride na anglické Wikipedii.


  1. a b A. F. Holleman; Wiberg, Egon; Wiberg, Nils. Inorganic Chemistry. Boston: Academic Press, 2001. ISBN 0-12-352651-5. 
  2. HWANG, In-Chur; SEPPELT, Konrad. The structures of and. Journal of Fluorine Chemistry. 2000-3, roč. 102, čís. 1–2, s. 69–72. Dostupné online . doi:10.1016/S0022-1139(99)00248-1. (anglicky) 

Externí odkazy