Téma Ferdinand Zátka je dnes jedním z nejdůležitějších, protože má významný dopad na naši společnost. Při řešení tohoto tématu je třeba vzít v úvahu řadu aspektů, od jeho historického původu až po jeho současné implikace. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a úhly pohledu na Ferdinand Zátka s cílem nabídnout úplný a vyvážený pohled. Budeme analyzovat různé aspekty, které tvoří toto téma, stejně jako jeho možné důsledky v osobní, sociální a politické sféře. Kromě toho prozkoumáme, jak se Ferdinand Zátka vyvíjel v průběhu času a jak nadále ovlivňuje naše dnešní životy.
JUDr. Ferdinand Zátka | |
---|---|
![]() | |
Narození | 15. ledna 1845 České Budějovice ![]() |
Úmrtí | 28. února 1901 (ve věku 56 let) Nice ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | podnikatel a právník |
Choť | Gabriela Zátková |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Zátka (15. ledna 1845 České Budějovice[1] – 28. února 1901 Nice, Francie) byl český potravinářský podnikatel, vystudovaný právník, zakladatel a majitel továrny na výrobu sycených nápojů a sodovek v pražském Karlíně, největší v Rakousku-Uhersku. Pocházel úspěšné jihočeské podnikatelské rodiny podnikatelů a politiků, Zátků. Díky své podnikatelské činnosti zlidověla v češtině značka firmy Zátka jako označení pro kovový jednorázový uzávěr skleněné lahve, zátka.
Narodil se jako nejstarší syn v rodině českobudějovického mlynáře, podnikatele a politika Hynka Zátky, poslance rakouské Říšské rady. Vystudoval práva, získal zkušenosti v rodinné firmě.
Roku 1872 v založil Českých Budějovicích cukrovar, později i pekařství. Po tetě zdědil rozsáhlý dům v pražském Karlíně na Královské třídě (pozdější Sokolovská ulice), kde roku 1877 otevřel pekárnu. Roku 1879 založil na svém pozemku v Karlíně akciovou sodovkárnu, jednu z prvních ve střední Evropě. Zátka se stal největším výrobcem sodovek v rakousko-uherské monarchii; později rozšířil sortiment i o šumivé víno, francouzskou hořčici a kávové náhražky (cikorka, melta aj.).
Zátka si nechal v Libníči u Českých Budějovic postavit vilu Gabriela, pojmenovanou po své manželce.
V roce 1895 jej stihl první záchvat mrtvice. Se svou ženou rádi cestovali po Středomoří, pobývali v Turecku, Itálii nebo Francii. V Nice jej koncem roku 1900 stihl druhý záchvat mrtvice. Zemřel na následky oslabení organismu a zápalu plic 28. února 1901 v Nice ve věku 56 let. Jeho tělo bylo převezeno do Prahy, kde byl pohřben na Olšanských hřbitovech.