Ferdinand Tonder

Dnes je Ferdinand Tonder tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a vliv. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na veřejné zdraví, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v obchodní oblasti, Ferdinand Tonder upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až po dnešní vývoj byl Ferdinand Tonder předmětem debat, analýz a studií, které se snažily pochopit jeho rozsah a význam. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ferdinand Tonder a jeho vliv na různé aspekty našich životů.

Ferdinand Tonder
Narození29. ledna 1852 nebo 23. ledna 1852
Šťáhlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. května 1916 (ve věku 64 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníprávník
DětiFerdinand Tonder ml. syn
PříbuzníSláva Tonderová-Zátková snacha
Hanno Tonder vnuk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Tonder (29. ledna 1852 Šťáhlavy[1] – 11. května 1916 Praha) byl český právník, mecenáš a stenograf.

Život

V roce 1880 se v Mladé Boleslavi oženil[2] s Johanou Tasslerovou. Zajímal se též o hudbu a je autorem díla věnujícího se hudební stenografii,[3][4] který pojmenoval Reforma notového písma a Hudební rychlopis.[5] Byl též zemským zástupcem následníka trůnu Ferdinanda d'Este.[4] Ve své právnické praxi například Tonder v roce 1897 zastupoval v dědickém řízení vdovu Barboru Hlaváčkovou i s jejími třemi nezletilými dětmi poté, co si její manžel Matěj, mecenáš a košířský starosta, rozhodl dobrovolně si vzít život.[6]

Pro úpravy svého pražského bytu oslovil Tonder tehdy začínajícího architekta Jana Kotěru. Ten na úpravách pracoval v letech 1901 a 1902 a připravil Orientální salon, do něhož navrhl nábytek, lustry i klavír z palisandru, javoru a jiných dřev. Následně pak Kotěra pro Tondera navrhl v letech 1905 až 1906 celou vilu, kterou si právník nechal jako své letní sídlo vybudovat v městečku Sankt Gilgen na břehu rakouského jezera Wolfgangsee.[7]

Tonder byl poručníkem Marie Chytilové, která se posléze seznámila s o 22 let starším Alfonsem Muchou, za něhož se 10. června 1906 v Praze provdala.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Šťáhlavy
  2. ↑ Matriční záznam o sňatku Ferdinanda Tondera s Johanou Tasslerovou farnost Mladá Boleslav
  3. ↑ Ferdinand Tonder . Rodina Online . Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠIMÁNEK, Vít. Začal Rok Jana Kotěry . Praha: Česká televize, 2011-04-02 . Dostupné online. 
  5. ↑ TONDER, Ferdinand. Reforma notového písma a Hudební rychlopis. Praha: M. Urbánek 36 s. 
  6. ↑ FOJTÍK, Pavel, a kol. Fakta & legendy o pražské městské hromadné dopravě. 1. vyd. Praha: Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2010. 409 s. ISBN 978-80-254-8017-5. Kapitola Košířský starosta Matěj Hlaváček a jeho elektrická dráha, s. 71. 
  7. ↑ KŘÍŽOVÁ, Kristýna. Orientální soubor nábytku od Jana Kotěry inspiruje i dnes. Novinky.cz . Borgis, 2011-04-14 . Dostupné online. 
  8. ↑ KOBETIČ, Pavel. Seriál Chrudimského deníku: Alfons Mucha a Chrudim (3) – Manželka A. Muchy pocházela z Chrudimě. Deník . 2014-07-02 . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy