FeS protein

V dnešním světě se FeS protein stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na různé aspekty každodenního života, FeS protein je téma, které nemůžeme ignorovat. V průběhu historie hrál FeS protein zásadní roli ve vývoji lidstva a jeho význam je patrný dodnes. V tomto článku dále prozkoumáme dopad FeS protein a jeho význam v současném světě, analyzujeme různé perspektivy a aspekty související s tímto velmi relevantním tématem.

Krystalograficky určená struktura FeS proteinu, v tomto případě to je xantinoxidáza. FeS klastry jsou vybarveny oranžově

FeS protein (název pochází ze značek Fe – železo a S – síra) je bílkovina (vlastně metaloprotein), která obsahuje komplexy železa s anorganickou sírou a/nebo cysteinovými zbytky. Tyto tzv. FeS clustery („klastry“, „shluky“) jsou obvykle aktivními místy enzymů a mají důležité role v přenosu elektronů (typicky na stupních s nízkým redox potenciálem). Možná se podílely již na prastarých metabolických drahách v dobách, kdy byl život teprve v plenkách, a dodnes představují zásadní kofaktory v buňkách.[1]

Názvosloví

FeS proteiny s jednoduchou vazbou železa na cysteiny () se nazývají rubredoxin, složitější sloučeniny s klastry nebo jsou označovány ferredoxin. Mnohdy vytvářejí složité komplexy několika bílkovin, často na buněčné membráně.[1]

K známým FeS proteinům patří NADH dehydrogenáza, sukcinátdehydrogenáza či nitrátreduktázy.[2]

Reference

  1. ↑ a b Helmut Beinert, Jacques Meyer, Roland Lill. Iron–Sulfur Proteins. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. :
  2. ↑ Iron-Sulfur Proteins; National Library of Medicine - Medical Subject Headings; 2009 MeSH . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu FeS protein na Wikimedia Commons