V dnešním světě se Epištolní strana stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Jak profesionálně, tak osobně, Epištolní strana zanechal hlubokou stopu v našich životech a způsobu, jakým komunikujeme se světem kolem nás. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu zůstává Epištolní strana horkým tématem, které nadále vyvolává debaty a úvahy po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Epištolní strana a jeho význam v naší současné společnosti a poskytneme komplexní pohled na jeho důležitost a důsledky pro budoucnost.
Epištolní strana (z lat. epistola – „dopis“) je označení pro pravou – čili obvykle jižní (u tzv. orientovaných kostelů, jichž je většina) – stranu chrámové lodi při pohledu od vchodu směrem k presbytáři. Jejím opakem je strana evangelní nebo evangelijní.
Tento výraz se objevuje ve starších popisech kostelů a vychází z liturgické praxe tridentské mše, při které se první biblické čtení, vzaté nejčastěji z apoštolských listů Nového zákona (epištol), čte na pravé straně oltáře (z pohledu od vchodu), zatímco druhé čtení, vyňaté vesměs z evangelia, na levé. Při dnes obvyklejší mši Pavla VI. se všechna liturgická čtení čtou z jednoho místa, označovaného jako ambon. Výhodou tohoto označení ve srovnání s prostým pravá/levá strana lodi je, že není závislé na tom, zda se díváme směrem k presbytáři či směrem ke vchodu.