Ephraim Kishon

V dnešním světě je Ephraim Kishon stále důležitější v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na každodenní život se Ephraim Kishon stal tématem neustálého zájmu a diskusí. Jeho význam spočívá v jeho schopnosti ovlivnit způsob, jakým lidé, společnosti a instituce řeší různé výzvy a příležitosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ephraim Kishon, od jeho původu a vývoje až po jeho potenciální důsledky a výhody. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme pochopit, jak Ephraim Kishon utváří dnešní svět a jak může ovlivnit budoucnost.

Efrajim Kišon
Rodné jménoHofmann Ferenc
Narození23. srpna 1924 nebo 24. srpna 1924
Budapešť
Úmrtí29. ledna 2005 (ve věku 80 let)
Appenzell
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníTrumpeldorův hřbitov
PseudonymKishont Ferenc
Povoláníspisovatel, dramatik, publicista, filmový režisér, scenárista, sochař, novinář, herec a historik umění
Žánrfikce
OceněníSokolovova cena (1958)
Davidova harfa (1964)
Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1965)
Jabotinsky Medal (1970)
Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1971)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Sára Kišonová (1959–2002)
Lisa Kishon (2003–2005)
DětiRenana Kišonová[1]
Rafi Kišon
Amir Kišon
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

zvuk Ephraim Kishon (hebrejsky: אפרים קישון; ‎23. srpna 1924 Budapešť – 29. ledna 2005 Appenzell) byl židovský spisovatel, dramatik a scenárista, autor satirických a humoristických děl. Správně transliterované by se v češtině jeho jméno psalo Efrajim Kišon, tato varianta se však nepoužívá. Jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann.

Život

Narodil se v Budapešti v židovské rodině, jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann. Za 2. světové války byl internován v táborech nucených prací, zachránil se útěkem z transportu do koncentračního tábora Sobibor. Po válce se vrátil do Budapešti, kde studoval dějiny umění a psal humoristické divadelní hry.

V roce 1949 odešel z Maďarska do Izraele a změnil si jméno. Začal psát hebrejsky, spolupracoval s novinami a psal prózu, divadelní hry a filmové scénáře. Největšího úspěchu se jeho knihy dočkaly v německy mluvících zemích.

Izrael opustil v roce 1981, kdy se přestěhoval se do Švýcarska. Tam zemřel roku 2005, jeho ostatky byly převezeny do Tel Avivu, kde byl pohřben na Trumpeldorově hřbitově.[2]

Dílo

Próza

Celé dílo čítá kolem 50 titulů, byly přeloženy do více než 35 jazyků. Po roce 1989 je vydáván také v češtině:

  • Inkognito v Praze (1990)
  • Nevděk světem vládne (1991)
  • Povídky o cizině (1993)
  • Domácí lékárnička pro zdravé (1996)
  • … a manželka nejlepší ze všech (1997)
  • Nejlepší povídky o řidičích (1997)
  • Na ostří hřebenu (1998, Mein Kamm, paralela k Hitlerově Mein Kampfu), satira na nacistické protižidovské postoje vyjádřená vyprávěním o historii hnutí bojujícího proti plešatým
  • Pamětní deska na jeho domě v Tel Avivu.
    Za všechno může jablko (1999)
  • Picassova sladká pomsta (2003)
  • Můj nejmilejší pokrm je jídlo (2003)
  • Nebylo se čemu smát (2003), autorův životní příběh
  • Liška v kurníku (2004), politická satira. Význačný izraelský státník Amitz Dulnikker jede na zotavenou do idylické zapadlé vesnice Kmínovice a jeho zavádění demokratických principů přinese vesnici rozvrat.
  • Nejlepší povídky z cest (2005)

Divadelní hry

V Česku byly uvedeny komedie:

  • Oddací list
  • Ježíšmarjajosef aneb Zaplaťpánbůh!
  • Byl to pták! Aneb Romeo a Julie po třiceti letech

Reference

  1. ↑ Bilder und Bücher beherrschten die Kindheit von Renana Kishon - sie hat das Erbe zweier Kunstversessener angetreten: Ephraims Tochter. Dostupné online. .
  2. ↑ ASHKENAZY, Daniella. Trumpeldor Cemetery - a romantic place to meet a soul mate? . The Jerusalem Post, 2008-11-19 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy