Encovany (zámek)

V dnešním světě se Encovany (zámek) stalo tématem velkého zájmu a významu. Je to téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí a vyvolalo diskusi v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Encovany (zámek) a jeho důsledky v dnešní společnosti. Budeme analyzovat historické, sociální, kulturní a vědecké aspekty související s Encovany (zámek) s cílem nabídnout ucelenou a mnohostrannou vizi na toto téma. Kromě toho prozkoumáme možné důsledky a výzvy, které Encovany (zámek) představuje v dnešním světě, stejně jako příležitosti a řešení, která mohou vyplynout z jeho studia. Cílem tohoto článku je přispět k obohacení znalostí a porozumění o Encovany (zámek) a poskytnout informativní a reflexivní perspektivu, která vybízí k zamyšlení a dialogu na toto téma.

Encovany
Stav v roce 2013
Stav v roce 2013
Základní informace
Slohrenesanční
ArchitektAntonio della Porta
Výstavbapřelom 14. a 15. století
Přestavba1563–1602, po roce 1673
Další majiteléLobkovicové
Současný majitelByblos
Poloha
AdresaEncovany, Polepy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°31′41,52″ s. š., 14°14′56,04″ v. d.
Encovany
Encovany
Další informace
Rejstříkové číslo památky26054/5-2019 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webwww.zamekencovany.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Encovany jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Polep v okrese Litoměřice. Vznikl přestavbou gotické tvrze v šestnáctém století. Po roce 1673 proběhla částečná barokní přestavba a další drobné úpravy probíhaly v osmnáctém a devatenáctém století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Vstupní portál
Věž

Encovany od roku 1335 patřily chotěšovskému klášteru, který byl jejich majitelem až do roku 1563, ale po většinu doby se nacházely v zástavním držení různých šlechticů. Gotická tvrz zde vznikla snad již roku 1335[2] nebo až na přelomu čtrnáctého a patnáctého století.[3] První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1508.[2]

V Encovanech vzniklo po roce 1511 letní sídlo chotěšovských premonstrátek. V postě roku 1533 strahovský opat Jan při vizitaci zjistil takový pokles kázně, že po marných pokusech zavést opět disciplínu požádal tepelský opat, bezprostřední nadřízený chotěšovského konventu, přímo krále o zakročení. Po ukončení vyšetřování nařídil král Ferdinand I. Encovany roku 1543 zastavit a roku 1563 prodat. Tak zanikl majetek chotěšovského kláštera na území litoměřické diecéze.[4]

Zástavním majitelem se od roku 1543 stal místokancléř Českého království Osvald Zejdlic ze Šenfeldu, který o dvacet let později klášteru vyplatil 8750 kop grošů, a vytvořil tak samostatné panství. Osvald zemřel roku 1589 a o několik týdnů později ho následovala jeho manželka Lukrecie z Wittennu. Manželé byli pohřbeni v hrušovanském kostele Narození Panny Marie a správy panství se ujal jediný syn Rudolf Zejdlic ze Šenfeldu.[2]

Noví majitelé na místě staré tvrze zahájili stavbu renesančního zámku, která proběhla v letech 1563–1602,[2] nebo již v první polovině šestnáctého století.[3] Rudolf zemřel v roce 1602 a panství získal sňatkem s vdovou Ludmilou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic, zemský sudí Ladislav Zejdlic ze Šenfeldu. Během českého stavovského povstání se přidal na stranu českých stavů, za což neušel císařskému trestu. Jeho majetek byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1623 zkonfiskován. Krátce ho ovládl v roce 1631 při saském vpádu do Čech, ale později musel odejít do Pirny, kde roku 1632 zemřel. Zámek byl poté, co jej kněžna Polyxena Lobkowiczová z Pernštejna již v roce 1623 řádně zakoupila, připojen k lobkovickému roudnickému panství.[2]

Architekt Antonio della Porta vypracoval projekt přestavby encovanského zámku pro Václava Eusebiua Popela z Lobkowicz, ale na jeho podkladě byly doplněny pouze arkády severního a východního křídla.[3] Na zámku pak sídlily místní panské úřady a do roku 1923 zde bydleli lobkovičtí úředníci.

Za druhé světové války zámek obývalo gestapo, krátce padl do správy Hitlerjugend a po roce 1945 byl na základě Benešových dekretů znárodněn.

Jeho stav ovšem nejvíce poznamenala komunistická éra. Po roce 1948 byl jeho interiér soustavně ničen a inventář rozkraden.

Potom zámek sloužil, mimo jiné, také jako depozitář Zemědělského muzea v Praze.[2]

Po roce 2000 bylo do oprav zámku investováno více než deset miliónů korun. V roce 2013 byla dokončena kompletní rekonstrukce střechy. Od roku 2014 byl zámek na prodej s vyvolávací cenou 11,9 miliónů korun.[5] Zámek je v soukromém vlastnictví.

Stavební podoba

Zámeckou budovu tvoří čtyři křídla postavená okolo obdélného dvora. Podobu gotického sídla neznáme, ale z část renesanční stavby se zachovala v jihozápadním nároží, ve kterém stojí také schodišťový přístavek, kam byla přenesena ostění dvou pozdně gotických portálků s profilovaným a přetínaným ostěním a šroubovanými patkami.[3][6] Ostatní křídla s jihovýchodní věží byla postavena v období vrcholné renesance. Okna v průčelí jsou usazena v renesančních ostěních a nároží zdůrazněna omítkovým kvádrováním. Do dvora se vjíždí z jižní strany půlkruhově sklenutou bránou, v pravoúhle bosovaném rámu s brankou pro pěší. Nádvoří je v přízemí východního a severního a ve druhém patře severního a západního křídla lemované arkádami. Původně bývaly arkády i v prvním patře, ale později byly zazděny.[3] Přízemní místnosti a některé prostory v první patře jsou zaklenuté hřebínkovými nebo valenými klenbami s lunetami.[6] V interiéru věže a prvního patra jihozápadního nároží se dochovaly fragmenty renesančních maleb.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 137206 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b c d e f ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Encovany – zámek, s. 112–113. 
  3. ↑ a b c d e f ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Encovany, s. 166–170. 
  4. ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 211. 
  5. ↑ Chcete zámek v Encovanech? Připravte si 11,9 milionu. Deník.cz . 2014-05-22. Dostupné online. 
  6. ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Encovany, s. 343. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze v okolí Úštku, s. 113. 

Související články

Externí odkazy