Emilie Krostová

V tomto článku budeme analyzovat dopad, který má Emilie Krostová na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vyvolal Emilie Krostová velký zájem a debaty v různých oblastech a je důležité studovat jeho vliv na kulturu, ekonomiku, politiku a další relevantní aspekty. V tomto článku prozkoumáme, jak Emilie Krostová proměnil způsob, jakým lidé interagují, změnil dynamiku v určitých odvětvích a přinesl významné změny v kolektivním myšlení. Prostřednictvím komplexní analýzy se pokusíme lépe porozumět globálnímu dopadu Emilie Krostová a jeho roli ve vývoji moderní společnosti.

Emilie Krostová
Narození8. února 1872
Žižkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtíkvěten 1945 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolánímalířka, učitelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emilie Krostová, křtěná Emilie Kristina Kateřina[1] (8. února 1872 Žižkov[1] – květen 1945 Praha[2]) byla česká akademická malířka, profesorka dekorativní malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, členka SVU Mánes a Umělecké besedy.

Životopis

Emilie (Emma) Krostová se narodila na Žižkově jako čtvrtá ze sedmi dcer v asimilované židovské rodině ředitele Pražských obecních plynáren Josefa Krosta (1840–1916) a jeho manželky Josefy, rozené Šindelářové.[1][3][4]

Absolvovala Vyšší dívčí školu v Praze, na které vyučovala její starší sestra Karolína/Karla Krostová (1866–1912).[5]

Malířství studovala nejdříve soukromě u Hermíny Laukotové, v letech 1887–1894 pokračovala studiem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (Prof. Jakub Schikaneder, Celestin Klouček). Po Anně Boudové Suchardové byla teprve druhou absolventkou celého řádného studia. Oproti mužské škole vynechala kreslení podle živého mužského aktu.[6] Následně odjela do Paříže, kde studovala malbu na Akademii Julian, a do Mnichova ke studiu ve škole profesora Antona Ažbe.

Již během studií v roce 1887 byla jmenována mimořádnou členkou SVU Mánes. V letech 1900 - 1919 byla řádnou členkou SVU Mánes. Poprvé vystavovala na II. výstavě spolku Mánes v r. 1898. Minimálně od r. 1894 vystavuje pravidelně s Uměleckou Besedou. V r. 1895 na jaře je zastoupena dvěma obrazy na první řádné české výstavě v Topičove salonu. Rovněž byla členkou Ústředního spolku českých žen. V roce 1905 podepsala petici za zrušení celibátu učitelek, kterou spolek prostřednictvím poslance Karla Baxy podal rakouské vládě (ministerstvu kultu a vyučování).[7]

Zemřela v květnu 1945 v době Pražského povstání.[8][1]

Pedagogické působení

V letech 1898–1928 vyučovala v ženském oddělení Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Řádnou profesorkou kresby a malby na této škole byla jmenována 10. září 1900.[9] Vedla školu analytického kreslení květin.

Jejími žákyněmi byly Helena Johnová, Linka Procházková-Scheithauerová, Marie Teinitzerová, Vlasta Vostřebalová-Fischerová, Jarmila Jägerová-Butulová, Marie Fischerová-Kvěchová, Pavla Fořtová-Šámalová, Zdenka Mašková-Landová, Marie Zlatníková-Mikanová, Jaroslava Klenková-Němcová, Emilie Paličková-Mildeová, Božena Rodová-Šašecí, Božena Pošepná.

Dílo

J. K. v Národních listech (16. 4. 1895) v rámci hodnocení Jarní výstavy v Topičově salonu píše: "také studie či podobizna hlavy od slečny Krostové prozrazuje solidní techniku a dobré pochopení figurálních tvarů". K. B. Mádl ve Zlaté Praze (30. 12. 1898) k příležitosti Vánoční výstavy Umělecké besedy v Topičově salonu kladně hodnotí: "E . Krostová ukazuje, že štětcem již vládne směle, široce se vkusem. ... již za krátko ocitne se tato malířka, temperamentního nadání, v čele všech ostatních".

Dle Prokopa Tomana se Emilie Krostová věnovala především krajinomalbě, malbě zátiší, květin a dekorativní malbě na keramiku, kameninu a porcelán.[10] Minimálně v raném období se však věnovala i žánru a obrazům s figurální tematikou. Na Vánoční výstavě Umělecké besedy v r. 1899 vystavuje obraz Od vnoučátek. Obrázková revue 1900/01 reprodukuje její meditativní obraz Útěcha. Volné směry v r. 1899 (číslo 2) reprodukují její vázu z kameniny dekorovanou postavou ženy. Předkreslovala také vzory pro výšivky do publikací ženských prací.

V současné době se její výtvarné dílo na výstavách a na českém trhu výtvarného umění vyskytuje zcela výjimečně. Není tedy možno si udělat ucelený obraz o jejím díle.

Zastoupení ve sbírkách

Galerie

  • Emilie Krostová Záhon květin
    Emilie Krostová Záhon květin

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Matriční záznam o narození a křtu Emilie Krostové farnosti při kostele sv.Rocha na Žižkově v Praze
  2. ↑ v matrice narozených je uvedeno, že zemřela v Bubenči 8. ledna 1951
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce
  4. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny
  5. ↑ František Táborský, Půlstoletí Vyšší dívčí školy kr. hl. města Prahy 1863–1913. Praha 1913, s. 68
  6. ↑ Archiv hl. m. Prahy, archiv VŠUP, Protokoly o zkouškách studentů z let 1890–1894
  7. ↑ Ženský svět, roč. 9̟, č. 19, 5.11.1905, s. 285
  8. ↑ v matrice narozených je uvedeno, že zemřela v Bubenči 8. ledna 1951
  9. ↑ Kalendář českých professorů na školní rok 1901, 1905 a další
  10. ↑ Toman Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců 6., Praha 1947, s. 569

Literatura

  • Adlerová, Alena, České užité umění, 1918-1938. Praha : Odeon, 1983, s. 223, 231
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha 2006
  • Heczková, Libuše–Pachmanová, Martina–Šámal, Petr: Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech (1865-1945). Řevnice: Arbor vitae, 2014, ISBN 978-80-7467-075-6

Externí odkazy