Vlasta Vostřebalová-Fischerová

V dnešním světě je Vlasta Vostřebalová-Fischerová téma, které ve společnosti získává stále větší význam a zájem. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Vlasta Vostřebalová-Fischerová předmětem debat, studií a výzkumů odborníků v různých oblastech. V průběhu historie Vlasta Vostřebalová-Fischerová prokázal svůj vliv v různých aspektech každodenního života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Vlasta Vostřebalová-Fischerová a jeho význam v moderní společnosti, analyzujeme jeho důsledky a roli v našem dnešním světě.

Vlasta Vostřebalová-Fischerová
Rodné jménoVlasta Marie Vostřebalová
Narození22. února 1898
Boskovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. prosince 1963 (ve věku 65 let) nebo 5. ledna 1963 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalířka a kreslířka
Manžel(ka)Otokar Fischer
DětiJan Otokar Fischer
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Vostřebalová-Fischerová (22. února 1898 Boskovice[1] – 5. prosince 1963 Praha) byla moravská malířka a feministická intelektuálka, představitelka prvorepublikového sociálního umění.

Život

Narodila se v roce 1898 v moravských Boskovicích do bohaté rodiny, její otec Karel Vostřebal byl farmaceut, matka Marie rozená Terklová.[1]

Před první světovou válkou se rodina přestěhovala do Prahy, kde Vlasta vystudovala na Kreslířské a malířské škole pro dámy, tehdy pobočce Uměleckoprůmyslové školy (později VŠUP); v té době to byl jediný český ústav poskytující výtvarné vzdělání ženám.[2] V roce 1919 nastoupila přes odpor svého otce[3] jako jedna z prvních žen na Akademii výtvarného umění (do roku 1918 bylo studium umožněno pouze mužům) do ateliéru Vojtěcha Hynaise, s jeho konzervativnějšími názory se však nepohodla a studium dokončila u sochaře Jana Štursy v roce 1923, čímž se stala jednou z prvních akademických malířek v Československu. Po absolutoriu se vydala na několikaměsíční stipendijní pobyt do Paříže.

Na počátku 20. let se seznámila s literátem a překladatelem Otokarem Fischerem při jeho přednáškách na Filozofické fakultě UK. V roce 1923 s ním otěhotněla a po nátlaku (manželství považovala za instituci ukotvující nerovný vztah muže a ženy[3]) se za něj měsíc po porodu syna Jana Otokara provdala. Manželství se však po dvou letech rozpadlo a Vostřebalová-Fischerová musela o svého syna s bývalým manželem těžce bojovat. Do roku 1930 pak žila a tvořila v ateliéru na pražské Letné v Malířské ulici, v těsném sousedství AVU, poté se přestěhovala do funkcionalistické vily v Motole, kterou si sama navrhla, včetně nábytku.

V roce 1925 vystavovala v Topičově salonu společně s Miladou Marešovou. Další dvě autorské výstavy měla v roce 1934 v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.[4] Po roce 1938 se z obav o osud syna, který byl po otci částečně židovského původu, autorsky odmlčela, židovský původ syna se jí podařilo utajit.[2]

V roce 1921 vstoupila do Komunistické strany Československa.[5]

Dílo

Její dílo je známé plastickým ztvárněním skutečnosti a smyslem pro barvu a světlo. Nikdy se nepřipojila k žádné soudobé umělecké skupině. V jejím díle se mísí sociální a wolkerovská proletářská tematika (spolu s Karlem Holanem také přispívala ve dvacátých letech do komunistického časopisu Kohoutek) s poetickými a groteskními náměty.[6] Velkou pozornost věnovala i ženské tematice – soustředila se bez patosu na konkrétní ženy své doby, bez idealizace nebo sexualizace. Jejích několik krajinomaleb se stylem blíží Janu Zrzavému.[5]

Její díla jsou uložena ve sbírkách Národní galerie i mnoha českých regionálních galerií.[2]

Vybraná díla

  • Vašek Zikánů (1921–1922)
  • Melancholie (1922)
  • Stařec a dítě (1925)
  • Lesní ženství (1925, kresebný cyklus)
  • Letná roku 1922 (1926)
  • Kateřinky, zlý sen (1926)
  • Třešňovka nad zoo v Troji (asi 1932)
  • Ve výčepu (1935)
  • Ženy posedlé (1935, nedokončeno)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c DROBNÝ, Jaroslav. Umělkyní mužům navzdory . Praha 7: Praha 7, 2020-05-25 . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Vlasta Vostřebalová Fischerová (1898–1963): Mezi sociálním uměním a magickým realismem. www.feminismus.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Moravská galerie v Brně – Vlasta Vostřebalová Fischerová. www.moravska-galerie.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. 
  5. ↑ a b PACHMANOVÁ, Martina. Vlasta Vostřebalová-Fischerová, malířka. Ženy v umění . 2008 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12. 
  6. ↑ PACHMANOVÁ, Martina; FRANK BARNOVÁ, Michala. Vlasta Vostřebalová Fischerová (1898–1963). : Arbor vitae, 2013. 

Externí odkazy