V dnešním světě se Emil Páleš stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ať už pro svůj sociální dopad, historický význam nebo vliv na každodenní život, Emil Páleš upoutal pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku až po jeho vývoj a možné budoucí důsledky vyvolal Emil Páleš rozsáhlou debatu a diskusi v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Emil Páleš a jeho mnohé aspekty s cílem poskytnout široký a komplexní přehled tohoto tématu.
RNDr. Emil Páleš, CSc. | |
---|---|
Emil Páleš na České konferenci v Poděbradech, 2010 | |
Narození | 24. ledna 1966 (59 let) Bratislava |
Bydliště | Bratislava |
Národnost | slovenská |
Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislave |
Povolání | filozof a spisovatel |
Znám jako | sofiolog |
Ocenění | Bludný balvan (2008) |
Web | http://www.sophia.sk/ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emil Páleš (* 24. ledna 1966 v Bratislavě) je slovenský vědec, filosof a představitel sofiologie, která usiluje o syntézu různých pramenů poznání (zjevení, rozumu a smyslové zkušenosti).[1] Předmětem jeho výzkumu jsou psychologické, kulturní a přírodní vzorce tvořivosti a jejich časové zákonitosti v individuálních biografiích, ve světových dějinách a v evoluci přírody.[2]
Vystudoval kybernetiku, vyučoval počítačovou lingvistiku na Katedře umělé inteligence Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1989–1994 vedl výzkumný grant Počítačový model slovenštiny na Jazykovědném ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akademie věd.[3] Výsledkem byl první počítačový model slovanského jazyka, který modeloval jazyk jako celek a byl reálně implementován.[4] V roce 1993 založil nadaci (později neziskovou organizaci) Sophia[1][5] věnovanou integrálním studiím. V letech 1994–1999 redigoval stejnojmenný časopis Sophia[6] s podtitulem Čtvrtletník pro uvedení duchovních hodnot do života.
Emil Páleš publikuje a přednáší doma i v zahraničí. V roce 2004 získal (spolu s profesorem Miroslavem Mikuleckým) cenu Zdeňka Kleina za nejlepší transdisciplinární práci v oblasti etologie člověka, kterou uděluje Karlova univerzita a Společnost integrálních věd.[7] Ve stejném roce založil Školu angelologie.[8] Od roku 2009 se pravidelně účastní České konference,[9][10] na podzim 2011 vedl cyklus přednášek na Západočeské univerzitě v Plzni,[11] a v roce 2013 vyučoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Několikrát byl hostem diskusních pořadů a komentátorem dokumentárních filmů Slovenské televize. Roku 2024 se účastnil košického VITALfestu s přednáškou „Fénixův cyklus a smysl současnosti“.[12]
Výsledky Pálešova bádání vychází postupně ve vícesvazkové monografii Angelologie dějin. Synchronicita a periodicita v dějinách. V roce 2004 vyšel první svazek doplněného druhého vydání v češtině, v roce 2012 druhý svazek, na třetím svazku se pracuje. Shrnutí některých myšlenek v kostce vyšlo pod názvem Sedm archandělů. Rytmy inspirace v dějinách kultury a přírody ve slovenštině, češtině, angličtině, němčině a připravuje se vydání v ruštině.[p 1]
Pálešův výzkum dochází k závěru, že starověká nauka o andělech nebyla pouhou fantazií, ale předvědeckou formou poznání, jež mělo svůj reálný předmět. Angelologie byla epistemologií starověku. Popisovala vlny intuicí a inspirací v kolektivním podvědomí lidstva a cyklické zákonitosti jejich střídání. Navenek se projevují střídáním kulturních epoch, estetického cítění, náboženských kultů, filosofických intuicí, vědeckých paradigmat a politického uspořádání. Tyto intuice jsou intersubjektivně prožívány jako psychologická realita. Zda jsou zapříčiněny duchovními bytostmi nebo nějakým hmotným faktorem, zůstává otevřeno a je potřebné zkoumat obě hypotézy.
Odborná komunita zatím nedospěla ke konsenzu, pokud jde o hlavní hypotézu angelologie dějin. Páleš píše: „Řada predikcí a retrodikcí z ní plynoucích však byla potvrzena nezávislými pracemi renomovaných světových expertů (například prof. Halbergem, ale myslí se tím 700 statistických souborů dat, které sestavovali nezávislí odborníci, a ty jsou obsahem celé knihy. Jsou to všechny grafy na konci kapitol a všechny tabulky se statistickými výsledky) včetně samotných oponentů angelologie.“[13][14]
V roce 2008 udělil Český klub skeptiků Sisyfos Pálešovi bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za „objev andělů, nad nímž ‚odborní oponenti ztratili dech a církev je v rozpacích‘“.[15]