V tomto článku se ponoříme do tématu Elementární buňka, relevantního aspektu, který vyvolal zájem v různých oblastech společnosti. Elementární buňka je téma, které vyvolalo debaty a úvahy v různých kontextech, protože jeho dopad a vliv se vztahuje na každou část našeho každodenního života. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s Elementární buňka, od jeho původu a historie až po jeho dnešní význam. Kromě toho prozkoumáme jeho možné důsledky a důsledky, stejně jako různé postoje a názory na věc. Elementární buňka je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží být řešeno ze široké a kritické perspektivy.
Elementární (základní nebo jednotková) buňka je nejmenší část krystalické struktury. Je to rovnoběžnostěn, který je jednoznačně určen třemi translačními vektory a úhly jimi sevřenými. Mnohonásobným opakováním této buňky se beze zbytku vyplní prostor krystalu. Podle obsazení částicemi (atomy, ionty nebo molekulami) se elementární buňky rozdělují na primitivní (prosté) a složené (centrované).
V pevných látkách vytváří opakující se elementární buňka krystalové mřížky. Krystalová mřížka je pak charakterizována geometrií její elementární buňky. Elementární buňka krystalové mřížky je libovolný rovnoběžnostěn, jehož vrcholy jsou mřížkové uzly. Tato buňka je určena velikostí mřížkových vektorů umístěných do hran rovnoběžnostěnu a třemi úhly, které tyto vektory svírají. Tyto hodnoty (délka hran a, b, c, velikost úhlů α, β, γ) se označují jako parametry buňky. Jsou uspořádány podle pravotočivé vektorové soustavy, takže úhel α je mezi b a c, úhel β mezi a a c a úhel γ mezi a a b.
Podle obsazení částicemi (atomy, ionty nebo molekulami) se elementární buňky rozdělují na primitivní (prosté) a složené (centrované). Primitivní buňky jsou označované P a obsahují jeden mřížkový bod na buňku. Složené buňky obsahují více mřížkových bodů na buňku.
Všechny typy elementárních buněk a z nich vytvořených krystalových mřížek popisují prostorové Bravaisovy mřížky. Tyto mřížky reprezentují 14 jedině možných způsobů, jak je možné vyplnit prostor uzlovými body při zachování periodického uspořádání. Dělí se na 7 primitivních a 7 složených mřížek (buněk). Všechny krystalické látky mají za základ jednu z těchto mřížek. Každá krystalová struktura může mít pouze jednu Bravaisovu mřížku.[1]
Částice jsou pouze ve vrcholech rovnoběžnostěnu.
1.A, B, C - bazálně centrovaná, částice jsou i ve středech dvou rovnoběžných stěn a dělí se na:
2. F- plošně centrovaná, částice ve středech všech stěn
3. I - prostorově centrovaná, jedna částice navíc v průsečíku tělesových úhlopříček
Existuje pouze 14 jedinečných možností, jak v prostoru poskládat elementární buňky a tím vznikne 14 prostorových Bravaisových mřížek. Dělí se na 7 primitivních a 7 složených mřížek (buněk). Elementární buňka musí splňovat tato Bravaisova pravidla:[2]
Každá Bravaisova mřížka je popsána šesti základními mřížkovými parametry:
Na základě vzájemného vztahu základních vektorů, můžeme vyčlenit sedm osních systémů, které odpovídají sedmi možným primitivním Bravaisovým mřížkám (buňkám). Tyto osní systémy se nazývají krystalografické soustavy. Všechny krystalické struktury, které mohou být definovány stejným systémem souřadných os, patří k téže krystalografické soustavě.
Rozlišuje se následujících sedm krystalografických soustav:
Hexagonální a trigonální soustava mají sice stejný osní systém, ale zpravidla se vyčleňují zvlášť. Pro hexagonální soustavu je charakteristická přítomnost šestičetných rotačních a inverzních os symetrie, pro trigonální soustavu jsou charakteristické osy trojčetné a trojčetné inverzní.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elementarzelle na německé Wikipedii a Unit cell na anglické Wikipedii.