Eduard Strache

V dnešním světě se Eduard Strache stal tématem rostoucího zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v akademické oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Eduard Strache se umístil jako téma neustálých debat a úvah. Od svých počátků až po současnost byl Eduard Strache předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, kteří se pokusili rozluštit jeho mnohostranné aspekty a pochopit jeho význam ve vývoji lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, ze kterých lze k Eduard Strache přistupovat, a analyzujeme jeho význam v současném světě.

Eduard Strache
Eduard Strache
Eduard Strache
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1886
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1897 – 1912
starosta Varnsdorfu
Ve funkci:
1901 – 1904
PředchůdceRudolf Hübl
NástupceJosef J. Goldberg
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěm. pokroková str.
Narození13. dubna 1847
Rumburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. července 1912 (ve věku 65 let)
Varnsdorf
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesepolitik, spisovatel, novinář, člen zastupitelstva obce, starosta a tiskař
CommonsEduard Strache
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratranec Hugo Strache
strýc Franz Eduard Strache
syn Robert Strache

Eduard Strache (12. dubna 1847 Rumburk[1] – 1. července 1912 Varnsdorf[2][3][4]) byl rakouský a český nakladatel, novinář a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Varnsdorfu, předtím krátce poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho strýcem byl politik Franz Eduard Strache, bratranec Hugo Strache byl známý chemik a technik. Eduard Strache vychodil základní školu v Rumburku a krátce navštěvoval gymnázium v Litoměřicích. Krátkou dobu pracoval v Litoměřicích v tamní tiskárně. Pak nastoupil do knihkupectví a nakladatelství Heinricha Pfeifera v Rumburku. Roku 1872 se stal vedoucím provozu a následně roku 1874 i majitelem tiskárny Friedricha Pohla ve Varnsdorfu a převzal vydávání lokálního listu Abwehr. Tento původně tiskový orgán starokatolické církve (sám Strache byl od počátku 70. let členem starokatolické církve) se pod jeho vedením profiloval jako přední periodikum německých liberálů v severních Čechách. Od roku 1881 provozoval vlastní nakladatelství, po několika letech založil i jeho pobočku v Hajdě (Nový Bor), kde vycházel od roku 1886 list Haidaer Wochenblatt.[3]Dlouhodobě byl aktivní v německé tělovýchově (Turnverein).[4]

Angažoval se veřejně i politicky. V letech 1883–1912 zasedal v obecním zastupitelstvu ve Varnsdorfu, od roku 1895 jako městský radní. V letech 1901–1904 (uváděno i 1901–1905) byl starostou Varnsdorfu. Kromě toho byl od roku 1885 až do své smrti i členem okresního zastupitelstva a od roku 1907 okresním starostou ve Varnsdorfu (město Varnsdorf mu udělilo čestné občanství[4]). Po více než dvacet let, až do své smrti, byl členem liberecké obchodní a živnostenské komory. V roce 1884 ostře vystoupil proti tehdejší vládě Eduarda Taaffeho, byl následně podezřelý z velezrady a strávil čtyři týdny ve vyšetřovací vazbě.[3]

Ve volbách roku 1885 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), za kurii městskou, obvod Rumburk, Krásná Lípa atd. Rezignaci oznámil ovšem již na schůzi 29. září 1886. Místo něj pak byl zvolen do parlamentu Hans Stingl.[5][3]

Politicky se profiloval jako německý mladoliberál, s ostřejší nacionální rétorikou. V roce 1896, když vznikla Německá pokroková strana, byl zvolen do jejího vedoucího výboru. Na přelomu století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v roce 1897[3] (v protokolech jednání sněmu poprvé zmiňován v lednu 1898[6]) byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii měst (volební obvod Varnsdorf).[7] Mandát obhájil v řádných volbách v roce 1901. Politicky patřil k Německé pokrokové straně (němečtí liberálové).[8] Opětovně byl zvolen i ve volbách v roce 1908,[9] stále za německé liberály.[10]

Zemřel v červenci 1912.[4] Po jeho smrti převzal vedení rodinné vydavatelské firmy syn Robert Strache (1875–1943), který později založil i nakladatelství ve Vídni.[3]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Rumburk
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu[nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd.13. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Strache, Eduard (1847–1912), Politiker, Verleger und Journalist, s. 337. (německy) 
  4. ↑ a b c d Eduard Strache. Bohemia. Červenec 1912, roč. 85, čís. 180, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ Sněm království Českého 1895-1901 › 2. zasedání › Stenoprotokoly › 26. schůze › Úterý 11. ledna 1898 . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ Sněm království Českého 1895-1901 › 2. zasedání › Stenoprotokoly › 34. schůze › Pátek 28. ledna 1898 . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/002schuz/s002005.htm
  10. ↑ Národní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu

Externí odkazy