Dusičnan železnatý

V tomto článku podrobně prozkoumáme Dusičnan železnatý, fascinující téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro každodenní život, Dusičnan železnatý vyvolal intenzivní debatu a vzbudil velký zájem v různých komunitách. Na těchto stránkách se ponoříme do různých aspektů Dusičnan železnatý, od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu času, a poskytneme vyčerpávající a aktualizovanou analýzu tohoto velmi relevantního tématu. Kombinací dat, odborných názorů a posudků od lidí, kteří byli ovlivněni Dusičnan železnatý, se snažíme nabídnout široký a vyvážený pohled, který našim čtenářům obohatí porozumění tomuto fascinujícímu tématu.

dusičnan železnatý
Hexahydrát dusičnanu železnatého
Hexahydrát dusičnanu železnatého
Obecné
Systematický názevDusičnan železnatý
Anglický názevIron(II) nitrate
Německý názevEisen(II)-nitrat
Sumární vzorecFe(NO3)2
Vzhledzelené krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS14013-86-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-899-5
PubChem9815404
SMILES(=O)().(=O)().
InChIInChI=1S/Fe.2NO3/c;2*2-1(3)4/q+2;2*-1 Key: MVFCKEFYUDZOCX-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost179,86 g/mol
Teplota tání60 °C (140 °F; 333 K) (hexahydrát)
Teplota varu61 °C (142 °F; 334 K) (rozkládá se)
Rozpustnost ve vodě87,525 g/100 ml
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−497,9 kJ/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan železnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Fe(NO3)2.

Příprava

Dusičnan železnatý lze připravit mnoha způsoby, například reakcí kovového železa v zředěné kyselině dusičné za studena:[1]

3 Fe + 8 HNO3 + 12 H2O → 3 Fe(NO3)2·6H2O + 2 NO

Pokud tato reakce probíhá při teplotě nižší než −12 °C, vzniká nonahydrát. Snadno se z něj uvolňuje voda za vzniku hexahydrátu.[1]

Výše uvedenou reakcí může také vznikat dusičnan železitý jako vedlejší produkt. Reakcí síranu železnatého nebo barnatého a dusičnanu olovnatého ve zředěném ethanolu a následným odpařením roztoku dochází ke vzniku zelených krystalů hexahydrátu dusičnanu železnatého:[1]

FeSO4 + Pb(NO3)2 → Fe(NO3)2 + PbSO4

Roztok dusičnanu železnatého a kyseliny dusičné vzniká reakcí dusičnanu hydrazinu a dusičnanu železitého při 40 °C s dusičnanem měďnatým jako katalyzátorem:[2]

4 Fe(NO3)3 + N2H5NO3 → 4 Fe(NO3)2 + N2 + 4 HNO3

Vlastnosti

Graf rozpustnosti dusičnanu železnatého ve vodě

Fyzikální vlastnosti

Dusičnan železnatý se běžně vyskytuje jako hexahydrát Fe(NO3)2·6H2O, což je aquakomplex železa. Může se také vyskytovat jako nonahydrát Fe(NO3)2·9H2O. Hexahydrát dusičnanu železnatého je světle zelená krystalická látka s kosočtvernou krystalovou strukturou. Ve vodě je vysoce rozpustný a jeho rozpustnost se zvyšuje s rostoucí teplotou. Bezvodý dusičnan železnatý je nestabilní a za přítomnosti vzdušného kyslíku oxiduje za vzniku železitých iontů. I v nepřítomnosti kyslíku je možná oxidace reakcí s dusičnanovými ionty. Rychlost rozkladu se zvyšuje s rostoucí teplotou a koncentrací. Rozklad je také urychlován přítomností kyseliny dusičné.[3]

Chemické vlastnosti

Reakce dusičnanu železnatého s hydroxidem sodným za vzniku hydroxidu železnatého a dusičnanu sodného:

Fe(NO3)2 + 2 NaOH → Fe(OH)2 + 2 NaNO3

Koncentrovaná kyselina dusičná oxiduje dusičnan železnatý na dusičnan železitý:[3]

3 Fe(NO3)2 + 4 HNO3 → 3 Fe(NO3)3 + NO + 2 H2O

S ve vodě rozpustnými uhličitany tvoří dusičnan železnatý uhličitan železnatý:

Fe(NO3)2 + K2CO3 → FeCO3 + 2 KNO3

Působením neušlechtilých kovů se redukuje na železo (viz Beketovova řada kovů):

Fe(NO3)2 + Mg → Fe + Mg(NO3)2

Využití

Dusičnan železnatý je užitečným činidlem při syntéze dalších sloučenin obsahujících železo a využívá se také jako katalyzátor redukčních reakcí.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iron(II) nitrate na anglické Wikipedii, Eisen(II)-nitrat na německé Wikipedii a Нитрат железа(II) na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d STOLZENBERG, Alan M. Iron Compounds. Příprava vydání John Wiley & Sons, Inc.. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-471-23896-6. doi:10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2. (anglicky) 
  2. ↑ KARRAKER, D.G. CU(II): catalyzed hydrazine reduction of ferric nitrate. : Dostupné online. doi:10.2172/5658572. (anglicky) 
  3. ↑ a b VAN WEERT, Gus; SHANG, Yuxing. Iron control in nitrate hydrometallurgy by (auto) decomposition of iron (II) nitrate. Hydrometallurgy. 1993-07-01, roč. 33, čís. 3, s. 255–271. Dostupné online . ISSN 0304-386X. doi:10.1016/0304-386X(93)90066-M. (anglicky) 

Externí odkazy